ŠPETA, M. Programová implementace subjektivnich testů zvukové kvality [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Rášo, Ondřej

Student splnil zadání diplomové práce ve všech jeho bodech. Aktivitu během řešení a zpracování práce hodnotím jako výbornou. Velmi kladně hodnotím provedené poslechové testy, kdy student na vhodně vybraném zvukovém materiálu metodou RANK ORDER subjektivně ohodnotil slyšitelnost/neslyšitelnost šumu a hluku pozadí. Toto měření pak korelační analýzou srovnal s objektivní metodou PEAQ. Ve formálním zpracováním práce se vyskytují drobné chyby. Využití literatury opět hodnotím jako výborné. Celkově hodnotím diplomovou prácí známkou A/96 bodů.

Posudek oponenta

Balík, Miroslav

Diplomová práce s názvem „Programová implementace subjektivních testů zvukové kvality“ se zabývá poměrně náročným tématem a řešením problematiky subjektivního testování; výstupem by mělo být uživatelsky přívětivé programové vybavení, které zjednoduší, zpřehlední a celkově usnadní velmi časově náročný proces subjektivního testování zvukové kvality. Téma není náročné z pohledu fyzikálního a matematického řešení problému, použitý matematický aparát je poměrně jednoduchý. Téma je zejména náročné z pohledu nastudování většího množství norem, extrakce potřebných a důležitých znalostí nebo empirií a jejich následná aplikace. Aplikací je v tomto případě programové vybavení vycházející z LabView. Práci lze zevrubně rozdělit do dvou částí, v první teoretické části se snaží student popsat problematiku subjektivního testování vycházející s citovaných norem. V druhé části se student zabývá implementací několika typů subjektivního testování (několik typů testů AB, ABX, test malého zhoršení, MUSHRA a Rank Order). Výsledné programové vybavení bylo otestováno jedním testem s 15-i posluchači. Kladně hodnotím zejména vytvoření programového vybavení, které se dle provedeného testu zdá být funkční, pravděpodobně však pro opravdu praktické využití bude třeba provést další úpravy zejména v části zpracování výsledků, které nebude vyžadovat další zpracování v jiných aplikacích. Základní problém diplomové práce je v textovém zpracování zejména již výše zmíněné teoretické části. Text práce má nelogickou stavbu, většina uvedených informací je útržkovitá, kapitoly na sebe nenavazují, v úvodu a závěru jsou uvedené informace, které tam nepatří. Práce pro běžného neobeznámeného čtenáře bude působit poměrně zmateně, chaoticky a špatně čitelná. Vzhledem k tomu, že téma je náročné na zpracování zdrojů a na správnou extrakci informací a jejich uspořádání, jsou tyto nedostatky podstatné. Názvy kapitol jsou máloslovné a nepopisují náplň kapitol, obsah je tím pádem na hranici použitelnosti. Náplň kapitol a podkapitol je často velmi stručná, nesrozumitelná a vychází z citace zdroje, kde není jasné, na co přesně se ze zdroje odkazuje. Hlavní kapitoly často vůbec neobsahují dostatečný popis toho, co bude následovat a ani smysluplný důvod, proč následuje, to co následuje, jednoduše a přímo student popisuje problematiku. Toto způsobuje praktickou nečtivost textu a neznalý čtenář je po chvíli zahlcen větším množstvím chaoticky podávaných informací. Tento typ práce vyžaduje rozsáhlý a správně napsaný úvod do popisované problematiky, takový úvod v práci neexistuje, stejně tak jako smysluplný nástin toho, co bude následovat a důvod, proč je kapitola součástí textu. V závěru je popsána posloupnost zpracované problematiky, která měla být v úvodu. Závěr tedy nepopisuje dosažené výsledky celé práce, pouze jednou větou shrnuje, že stanovené cíle byly splněny. Závěr neobsahuje interpretaci výsledků a případné možnosti rozšíření nebo vylepšení implementovaných subjektivních testů. Po formální stránce jsou zde patrné některé nedostatky (přestože se v práci vyskytuje minimum matematických zápisů nebo grafických závislostí), jednotky jsou často psané kurzívou, chybí mezera mezi hodnotou a jednotkou, některé matematické vztahy vložené do textu nejsou psány dle normy (např. str. 27). Někdy se pro jednotky používají hranaté závorky, jindy kulaté závorky. V práci se vyskytují tabulky, které nemají vždy zcela srozumitelnou legendu, je nutné studovat popisný text a někdy ani to nestačí a čtenář se spíše domnívá. Student rozsáhle používá 1. os. mn. č., která se ve vědeckých nebo odborných textech nepoužívá, občas se student vyjadřuje nevhodně např. „software se postará“ (str.33) apod.

eVSKP id 40060