ŠIFTA, R. DWDM v přístupových sítích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudky

Posudek vedoucího

Filka, Miloslav

Diplomant aktivně pracoval na zadané problematice, vypracoval simulační model sítě a výsledky prakticky ověřil na reálné síti, Výsledky zpracoval a analyzoval. Výsledky jsou publikovány v el. časopise Eletrorevue. S prací studenta i přístupem k problému jsem byl mimořádně spokojen.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění zadání A 50/50
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) A 20/20
Formální zpracování práce A 20/20
Využití literatury A 10/10
Navrhovaná známka
A
Body
100

Posudek oponenta

Křepelka, Václav

Zadání práce řeší v ČR perspektivní techniku, doposud ojediněnle dostupné, jejíž významné rozšíření lze ovšem v nejbližších letech očekávat. Získané poznatky na zatím jediné dostupné síti tohoto druhu provozované na katedře telekomunikací VŠB – TU Ostrava slouží jako první ověření potřebných simulací a měřicích metod. Práce velkého rozsahu na 99 stranách shrnuje vhodnou formou získané výsledky. V úvodu práce je nastíněno rozdělení v současnosti používaných multiplexů. Dále jsou diskutována jejich řešení a jejich možných kombinací.Následující kapitola představuje aktivní prvky, které jsou nezbytnou součástí xWDM systémů, jako jsou optické lasery, detektory a zesilovače. Další kapitola je vanována pasivním prvkům, tedy zejména na filtrům, které tvoří klíčovou část vlnových multiplexů. Dále autor seznamuje čtenáře s měřicími metodami. Popisuje používané topologie aktivních a pasivních optických sítí. V souladu se zadáním se dále věnuje návrhům simulovaných modelů GPON a WDM-PON sítí a porovnáním jejich přenosových vlastností. Závěr práce představuje výsledky praktického měření experimentální optické přístupové sítě s vlnovým multiplexem a současně jsou tyto výsledky porovnány s výstupy simulací.V závěru článku je diskutována shoda simulací a vlastních měření. Výsledky byly získány za použití zapůjčených přístrojů firmou Profiber, s.r.o. a byly již v předběžné diskuzi na odborném fóru, jíž byl recenzent přítomen vysoce ceněny. Autor zvládl zpracovat velké množství informací a samostatně vyhodnotit výsledky. V práci jsem zachytil některé nepřesnosti: Str. 19 SLM vhodnější je zkratku vyložit jako lasery pracující v podélném módu namísto anglicky longitudální Str. 35 – čerpovaná Braggova mřížka - nenéí objasněn termín 43 – vztah 5.3 nemá vysvětleny jednotlivé veličiny; co to je erfc 44 – oko rozhodnut; 45 – rozváděč; FTTCab – toto je nepřesné, Cab je rozváděč 62 - Besselův filtr velké B 69 - OTDV- není vysvětlen obsah zkratky 73 - Video on Demand; lepší je termín hlavní rozváděč; termín rozvodna je obvyklá pro energetiku 92 – vhodnější termín je sítě menšího rozsahu než rozlohy Autor zpracoval velké množství informací a vlastních poznatků. V textu možná spoléhal na dobrou orientaci čtenářů a v řadě případů pracuje se zkratkami bez jejich bezprostředního vysvětlení. Jejich podrobný seznam je až v závěru práce. Práci je ovšem možno hodnotit jako výrazně nadstandardní.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání A 20/20
Interpretace výsledků a jejich diskuse A 20/20
Odborná úroveň práce A 49/50
Formální zpracování práce A 9/10
Navrhovaná známka
A
Body
98

Otázky

eVSKP id 40054