DOHNAL, M. Vliv příměsí elektrolytu na vlastnosti olověných akumulátorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Student Martin Dohnal se ve své práci zabývá vlivem příměsí elektrolytu na vlastnosti olověných akumulátorů. Tato práce je pokračováním série prací zkoumajících vliv experimentálních aditiv elektrolytu olověného akumulátoru pracujícího v různých režimech provozu. Hlavním důvodem testování je snaha o minimalizaci degradačních jevů, které úzce souvisejí s procesy probíhajícími na kladné, či záporné elektrodě při různých režimech provozu olověných akumulátorů. Student provedl veškeré experimentální práce na pracovišti elektrochemických zdrojů ústavu elektrotechnologie FEKT, zařízení a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem pracoviště. Na základě výsledků experimentů zpracoval bakalářskou práci v rozsahu 59 stran včetně všech příloh. Práci rozčlenil do třech základních kapitol. Teoretická část zahrnuje úvod do historie elektrochemických zdrojů energie, dále se blíže věnuje olověnému akumulátoru, kde je popsána jeho konstrukce a jednotlivé režimy provozu. Podrobně jsou popsány možné důvody konce života olověného akumulátoru a problematika aditiv do elektrolytu, což jsou stěžejní části bakalářské práce. Praktická část popisuje výrobu experimentálních elektrod, věnuje se návrhu nové odlévací formy, která má optimalizovat a urychlit výrobní proces elektrod. V závěrečné části se student věnuje detailnímu vyhodnocení provedených experimentů. Požadavky zadání student splnil v plném rozsahu, v práci postupoval se zájmem o zpracovávanou problematiku, k řešení problémů přistupoval samostatně a s potřebnou iniciativou. Práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na bakalářskou práci. Proto doporučuji práci k obhajobě.
Student se své bakalářské práci zabývá problematikou olověných akumulátorů pracujících v různých režimech provozu. Práce je přehledně rozdělena do 3 kapitol v celkovém rozsahu 59 stran a to včetně příloh. Bohužel už od první stránky je patrné, že práce byla psána na poslední chvíli a student neměl čas si ji po sobě přečíst. Práce působí dojmem, že ji psal cizinec, který neumí dobře česky. Obsahuje velké množství stylistických, pravopisných i gramatických chyb. Anglický překlad abstraktu nedává smysl. V teoretické části student popisuje historii, konstrukci, formaci, druhy nabíjení a nežádoucí jevy olověných akumulátorů. Místo rozsáhlé kapitoly „1.6 Druhy nabíjení“ by bylo možná vhodnější spíše zmínit režimy provozu, v kterých můžou olověné akumulátory pracovat. Chybí zde také popis toho, co je to tzv. „aktivní hmota“, která je v práci mnohokrát zmiňována. Krom těchto výtek se v textu objevuje několik nejasností, např.: V kap. 1.5 má být uvedeno, že se elektrody „formují“ a ne „formátují“. Jsou zde nevhodně použité výrazy, jako elektrolyt se stává kapalnější/hustější. Popisky u obr. 8 jsou psány slovensky a jiné… Velice mě překvapilo rozdělení kapitoly 2 nazvaná Výroba akumulátorů na „Velkosériovou výrobu“ a „Malosériovou výrobou na VUT, která testuje aditiva do elektrolytu“. V praktické části student popisuje návrh nové formy pro výrobu experimentálních elektrod a samotný experiment, jehož cílem bylo sledovat vliv aditiv v elektrolytu na výsledné vlastnosti článku. I v popisu této části najdeme mnoho nesrovnalostí a chyb: Popisky u obrázku 15 jsou nečitelné. V kapitole 2.2 je napsáno „Celá výroba je založena na dodávaných elektrodách z průmyslové výroby. Následně je z těchto elektrod vyseparováno pár žeber, na kterých bude probíhat měření cyklů.“ Což není pravda, žebra jsou vystřiženy z „elektrodové mřížky“ a to je velký rozdíl! Obr. 17 a 18 převzaty z jiné práce, místo toho aby byly použity vlastní. V kapitole 3.1 je nedostatečně pospána formace. V textu není vůbec uveden popis jednotlivých formačních cyklů, ani jejich počet. Dále není patrné, co je míněno „špatným“ respektive „rozdílným“ chováním článků 2 a 6. Nejvýznamnější graf z části „formace“, ve kterém je znázorněn přechod elektrod na druhý nabíjecí stupeň, je uveden příloze, bez jakéhokoliv odkazu v textu. Téměř všechny grafy v praktické části jsou příliš malé a popisky os špatně čitelné. Navíc z textu není patrné, proč jsou dané grafy v práci uvedeny a o čem vypovídají. Chybí jakékoliv jejich dílčí i celkové zhodnocení. U vyhodnocení kapacit chybí srovnání výsledných hodnot kapacit na konci experimentu. V práci zcela chybí kapitola shrnující výsledky experimentu. Ty jsou zmíněny pouze v několika větách posledního odstavce závěru. Zadání bylo z větší části splněno. Práci hodnotím vzhledem k uvedeným nedostatkům výslednou známkou E (56 bodů) a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 94625