PŘIDAL, T. Jazyková analýza tiskových zpráv vybrané IT společnosti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Tématem předkládané práce byla lingvistická analýza tiskových zpráv. Student si zvolil čtyři společnosti, jejichž jazykovou stránkou se zabýval. Práce má mnoho nedostatků jak po stránce jazykové, tak po stránce obsahové. Jazyk práce bohužel nesplňuje požadavky na absolventa studijního oboru Angličtina v elektrotechnice a informatice. V textu je nepřeberné množství gramatických chyb, nevhodně použitých slov a překlepů. Text zjevně neprošel ani základní jazykovou korekturou v textovém editoru. Obsah práce je také problematický. Ačkoliv je tématem lingvistická analýza textu, s lingvistikou má práce celkem málo společného. Teoretická část je spíše slepenec náhodně zvolených zdrojů, které na sebe logicky příliš nenavazují. Např. kapitoly 1.1.6 a 1.1.7 tematicky do práce vůbec nepatří. Zásadně naopak chybí skutečný teoretický lingvistický základ, na kterém by bylo možné práci postavit. Jeden z mála relevantních zdrojů, který je citovaný v kapitole 1.3, byl diplomantem zásadně nepochopen. Termín "novelty" totiž neznamená, že by měl být produkt představován jako nový, ale že v daném kontextu přijde autor textu s novotvarem, který upoutá pozornost čtenářů/posluchačů a v důsledku toho vyvolá zájem o představovaný produkt. Závěry analýzy, která z této nepochopené teorie vychází, jsou tedy velmi diskutabilní. Autor navíc u grafů v analýze neuvádí žádné konkrétní příklady výrazů, které bral v potaz, ani metody, jakými je spočítal. Vypovídací hodnota těchto grafů je tudíž velmi nízká. Autor nevysvětluje, na základě čeho si zvolil analyzovaný materiál. Od každé společnosti vybral sedm tiskových zpráv, není ale uvedeno, podle jakého klíče (např. všechny tiskové zprávy vydané během jednoho konkrétního měsíce). Výběr se tedy zdá být čistě náhodný a tím pádem subjektivní, což také mohlo ovlivnit výsledky analýzy a její vypovídací hodnotu. Vzhledem k výše uvedeným obsahovým nedostatkům a s přihlédnutím k faktu, že úroveň angličtiny autora práce neodpovídá úrovni, kterou by měl mít absolvent oboru Angličtina v elektrotechnice a informace, práci nedoporučuji k obhajobě.
Autor se v práci zabývá strukturou tiskových zpráv významných IT společností a manipulativním či evaluativním jazykem v těchto textech. V úvodu autor nastiňuje jednotlivé pojmy a ilustruje je na příkladech. V analýze pak sleduje a srovnává, jak jednotlivé manipulativní strategie používají různé společnosti. Z hlediska obsahového vykazuje práce závažné nedostatky. V teoretické části postrádám definici manipulace, persuase a evaluace a vyjasnění statutu kategorií bandwagon a novelty, na které je pak v analýze odkazováno poněkud ledabyle. V analytické části schází zejména příklady. Těžko si tak lze představit, jak funguje analyzovaný text, jak a jaké lingvistické prostředky jsou použity; je tedy obtížné vůbec posoudit adekvátnost analýzy. Není řečeno, jaký je status první sekce analytické části. V analýze u druhé dvojice společností scházejí kvantitativní data. Za účelem srovnání by pak bylo vhodné doplnit i shrnující graf, přímo porovnávající zkoumané skupiny textů. Dále se v práci vyskytují příliš silná, zjednodušující či neodůvodněná tvrzení (např. „When a reader is confused or can’t grasp a meaning of a word while he reads you [sic] release he will reject the message immediately“, str. 15). V celé práci autor pracuje s lingvistickou literaturou jen minimálně. Ačkoliv je práce uspořádána relativně logicky, schází v ní vedení čtenáře a popis, jak spolu jednotlivé části souvisejí, jak přispívají k celku. Jazyková stránka práce je zcela nevyhovující až katastrofická, neboť vykazuje elementární nedostatky. Po stránce gramatické jde především o následující: - u sloves často chybí koncovka -s 3.os., občas se naopak vyskytuje i v plurálu - slovosled v oznamovacích větách - absence a nesprávné používání členů - nevhodné používání podstatného jména jako premodifikátoru - nepsrávné používání „rather“ ve významu spíše Z pohledu stylistického je problematický obzvláště způsob uvádění tvrzení a témat pomocí otázek („Question why?“ na str. 39) či krátkých vět („To sum it up.“ na str. 44), příliš osobní/hovorová výstavba Let’s have a look at (str. 15) – tyto jevy se vyskytují zejména v závěrečném odstavci práce. Poměrně často je používána stylově nepatřičná idiomatická angličtina („light a fire in a client’s belly“ na str. 12). Nevhodně je používáno adjektivum „unstable“ a substantivum „case“. Dlouhé a jednotvárné sekvence jednoduchých vět by bylo záhodno logicky propojit do souvětí. I po formální stránce práce působí dosti odbytým dojmem. Uvozovky a apostrofy jsou různého formátu (str. 15), apostrofy často chybí. Liší se font v nadpisech (1.1.3 versus 1.1.4) a zejména na posledních stránkách se objevuje velké množství překlepů (zejm. slovo „bullet“ je psáno jako „bulett“), někdy i úsměvných („supper computer"). Závěr: Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům hodnotím práci známkou F a nedoporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 94433