KAPLENKO, O. Vliv pracovních podmínek v environmentálním SEM na výsledky EDS [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Pan Kaplenko se ve své bakalářské práci zabýval problematikou vlivu různých pracovních podmínek v environmentálním rastrovacím elektronovém mikroskopu na výsledky energiově disperzní spektroskopie. Student prokázal velmi dobré teoretické znalosti jak v oblasti environmentální rastrovací elektronové mikroskopie, tak v oblasti rentgenové spektrální mikroanalýzy, které získal z odborné literatury. Nabyté vědomosti pak využil při zpracování své bakalářské práce. Během měření a vyhodnocování naměřených dat pracoval student samostatně. Jeho aktivita byla dobrá po celý školní rok a získané výsledky chodil pravidelně konzultovat. Zadání bylo splněno a výsledná bakalářská práce je na dobré úrovni. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou 1
Student Oleksii Kaplenko vypracoval bakalářskou práci na téma vliv pracovních podmínek v environmentálním SEM na výsledky EDS. V teoretické části jsou popsány základní principy elektronové rastrovací mikroskopie, environmentální rastrovací elektronové mikroskopie, spektrální rentgenové mikroanalýzy a jsou popsány různé interakce primárních elektronů s pevnou látkou. Po obsahové stránce je v teoretické části množství zajímavých a cenných informací a to zejména v kapitole zaměřené na rentgenovou spektrální mikroanalýzu. Bohužel je nutné konstatovat, že úroveň práce je snížena množstvím formálních a typografických nedostatků, které jsou doprovázeny špatně formulovanými větami či překlepy. Např. str. 3 „kondenzorová čočka přitom ovlivňuje velikost křížíte“, str. 15 „jaké prvky danou vzorek tvoří“, atd. Autorovi je také nutno vytknout citování odborné literatury, kde student jednak pracuje, z mého pohledu ze skromným počtem dvanácti zdrojů, přičemž citace zahajuje zdrojem číslo 10. Vzhledem k rozsáhlejšímu seznamu zkratek, bych volil spíše jejich abecední řazení. Pokud autor v textu používá pro symboly veličin kurzívu, pak by toto měl dodržet také v rovnicích a grafech. V navazující experimentální části student provedl množství měření, která posuzují možnosti využití mikrostrukturní analýzy v režimu zvýšeného tlaku. Zde oceňuji systematický přístup a množství zajímavých výsledků, na které se bude moci navazovat v následujících experimentech. Jako negativum spatřuji zobrazení grafů u multipoint analýz, kde nejsou téměř vůbec patrné závislosti množství detekovaného prvku na tlaku v komoře (např. 5.25). Zde bych, pro lepší přehlednost, doporučil průběh pro uhlík vynést na oddělenou svislou osu y. I přes uvedené zejména formální nedostatky, student splnil vytyčené zadání práce, a to ve všech jeho bodech a přinesl zajímavé poznatky, které budou moci být dále využity. Z toho důvodu práci doporučuji k obhajobě a s přihlédnutím k nižší formální úrovni hodnotím práci 83 body.
eVSKP id 94591