ONDRÁČKOVÁ, M. Měření v elektrotechnice – digitální učební materiály [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Bakalářská práce se zabývá problematikou tvorby digitálních učebních materiálů pro výuku předmětu Měření v elektrotechnice a je rozdělena na teoretickou a praktickou část. První kapitola praktické části vychází z konceptu digitálních učebních materiálů (dále jen „DUM“). Autorka zdůrazňuje význam informačních a komunikačních technologií pro tvorbu DUM, definuje a analyzuje typy těchto materiálů z hlediska didaktických prostředků a aktivit prostřednictvím digitálního vzdělávání včetně výhod jejich širokého využití na podporu výuky a učení. Druhá kapitola zaměřená na samotnou metodiku tvorby DUM vychází ze vzdělávacích požadavků pro obor Angličtina v elektrotechnice a informatice a pro předmět Měření v elektrotechnice. Jednotlivé podkapitoly se podrobně věnují teorii a tvorbě učebnic, teorii mnohočetné inteligence a jednotlivým kritériím pro samotný návrh DUM. Praktická část uvádí návrh PowerPointové prezentace a pracovního listu pro studenty na téma Ověření přesnosti měřicího přístroje. Po formální stránce obsahuje předložená bakalářská práce všechny potřebné náležitosti vhodným členěním a logickou návazností kapitol s použitím obrázků, tabulek a diagramů. Citace v textu a v seznamu literatury ale nejsou v souladu s požadavky některé z citačních norem (APA, MLA). Přestože stylistická úroveň předložené bakalářské práce je na solidní úrovni, práce obsahuje značné množství chyb z hlediska jazykové úrovně v následujících oblastech: používání zájmena “any” v podmětu ve smyslu “žádný” (např. ”However, any definition could not be taken universally…”), chyby ve slovotvorbě (např. nowadays significance, nowadays situation, self-education mean, learning materials types), chyby ve shodě podmětu s přísudkem (např. “More and more new methods and approaches to digital learning arises…,” “Previous multiple intelligences illustrates…,” “…computer program, which also process results.”) a ve slovosledu (např. “As a default design of the outline was chosen the new visual style…,” “Devices with expressed zero value it is necessary to calibrate the value of zero.”, “For accuracy purposes is more appropriate correction curve.”) V celé práci se objevuje také velké množství chybějících, popř. nesprávných členů (např. v abstraktu a na str. 3, 4, 7, 29, 30, 41 a zejména v pracovním listu v praktické části práce). Teoretická část bakalářské práce prokazuje orientaci v teoretických konceptech a paradigmatech zpracované problematiky a schopnost kritické práce s informačními zdroji. Autorka rozpracovává jasně formulované cíle v závislosti na zadání práce a relevantně je naplňuje. Oceňuji, že v teoretické části kromě doporučené literatury čerpá z velkého množství dalších zdrojů obsahující informace ke zkoumané tématice DUM. Zpracování a výsledky praktické části práce svým rozsahem poněkud zaostávají za způsobem řešení a výstupy části teoretické. Byl zpracován pracovní list a PowerPointová prezentace pouze pro jedno laboratorní cvičení z původně zamýšlené sady pro 3-5 laboratorních cvičení. Autorka mohla zvolit vyváženější proporce obou částí a věnovat větší prostor praktické části. Vytvořené pracovní listy a prezentace se orientují pouze na studenty a zcela postrádají metodickou příručku (popř. pracovní listy pro učitele), která má sloužit pro podporu práce učitele v hodinách tak, jak je uvedeno v zadání bakalářské práce. Přesto je návrh pracovního listu a interaktivní prezentace po obsahové i grafické stránce zajímavý a po vhodné korekci a doplnění by mohly být tyto DUM v předmětu Měření v elektrotechnice využívány. Práci hodnotím známkou B a doporučuji k obhajobě.
Autorka ve své práci úspěšně navrhla sadu digitálních učebních materiálů pro výuku předmětu Měření v elektrotechnice, přičemž také prokázala dostatečné a odpovídající teoretické znalosti zásad tvorby učebních materiálů. Teoretická část obsahově pokrývá různé definice klasických učebních materiálů a samozřejmě řeší problematiku novějších typů digitálních učebních materiálů i celkového použití elektronických pomůcek ve výuce. Jednotlivé teoretické koncepty však autorka řadí poněkud nahodile, logičtější by bylo uspořádání od obecného a známého k novému a současnému. V praktické části úspěšně navrhla jak studijní prezentaci, tak i sadu cvičení zahrnující klíč a slovníček použitých technických výrazů. V této části však poněkud chybí komentář vlastních metodologických zásad a principů, kterých se autorka při vytváření materiálů držela a jimiž se řídila. Co se týče jazykové stránky, lze práci vytknout řadu nedostatků, ať už se jedná o chybnou interpunkci, lexikální neobratnosti a nepřesnosti, či nesprávný slovosled („among them is the theory“). Z formálního hlediska práce vykazuje chyby v nejednotném stylu uvádění bibliografických údajů, případné neuvážené překřtění jednoho autora z Van den Berga na Berga, a některé chybějící citované zdroje v bibliografii. Z hlediska stylistického má práce vysokou úroveň, text je koherentní a navržené digitální výukové materiály jsou velmi pečlivě, podrobně a logicky propracovány. Práce splnila zadané cíle, proto ji hodnotím dobře a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 94431