ROZSÍVAL, A. Přenosný hudební přehrávač [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Předložená bakalářské práce pana Adama Rozsívala pojednává o realizaci přenosného hudebního přehrávače. Zadání práce vychází z podnětu studenta, kdy se rozhodl pro realizaci přenosného audio zesilovač a přehrávač hudby pro své vlastní potřeby. Práce je dle mého názoru poměrně logicky členěna a jednotlivé části na sebe logicky navazují. Za nejhodnotnější část práce, kromě samotné realizace zařízení, považuji ověření vlastností zesilovače a jejich kvantitativního změření. Student provedl celou řadu měření a je na místě zmínit, že některá měření opomněl, např. měření účinnosti zesilovače apod. Dále mohlo být dle mého názoru i lépe proměřeno nabíjení a výdrž zařízení na akumulátor, případně jeho vlastnosti při nabíjení akumulátoru. V práci mi velmi chybí popis realizace a vlastností obslužného programu. Na přiloženém CD je pouze přepis zdrojového kódu v jazyce C. V obslužném programu mi chybí alespoň jednoduchý program pro řízení spotřeby zařízení například s profily maximální výkon, dlouhá výdrž na baterii apod. Na základě všech uvedených hodnocení považuji zadání práce za splněné a doporučuji bakalářskou k obhajobě. Zároveň navrhuji hodnocení C / 77 b.
Studentovým úkolem bylo postavit přenosný hudební přehrávač, což zjevně potřeboval pro vlastní potřebu a na ozvučení akcí pořádaných v přírodě (napájení z vlastní dobíjitelné baterie). Pod pojmem „přenosný“ si zde musíme představit koncový stupeň s korekčním předzesilovačem a dalšími pomocnými systémy integrovaný ve skříni reproduktoru. K práci mám následující připomínky. Pozor na význam pojmu saturace u MOS tranzistoru, lepší by bylo napsat, že pracuje ve spínacím režimu. Simulace programem LoudSpeaker by měla potvrdit výsledky početního návrhu, které zde nejsou. K čemu slouží spínač (4066) na obr. 13 není bezprostředně v kapitole vysvětleno. Je zde několik nejasných tvrzení. Bylo by vhodné více komentovat Uref (hodnotu) pro vytváření analogové zemně, dostačující konstrukci (výkonové dimenzování) zdrojové větve se zenerovou diodou pro napájení bluetooth modulu a tzv. „příkon antény“ (str. 14). Ocenil bych popis vývoje ovládacího programu (jeho princip činnosti – vývojový diagram), protože tato pasáže je velice omezená. Diskuze výsledků měření by měla být kvalitnější. Není zmíněno, jak byl nastavován zisk v tab. 2 (obr. 16) mezi 20 a 36 dB. Mělo by být řečeno, zda bylo Uvst = 100 mV na vstupu před potenciometrem ovládání hlasitosti (a jak byl potenciometr nastaven) nebo za ním, případně na symetrickém vstupu koncového stupně. Spolu se zesílením by měl být vyhodnocován i výstupní RMS výkon do zátěže. Není jasné, zda bylo THD+N měřeno pro celý řetězec zpracování signálu nebo jen pro koncový stupeň. Při měření THD měl být dokumentován i výstupní výkon (ne jen vstupní napětí). THD mělo být měřeno na 1 kHz pro různé úrovně budícího napětí (a vypočtených/zaznamenaných výkonů) i napětí nutné pro jmenovitý max. výkon (napětí citlivosti – těsně než začne zesilovač limitovat výstupní průběh). Tato měření (THD = f(Pout), Pout = f (Vinp)) zde chybí. Pokud byla vstupní impedance měřena před úpravou signálu na diferenční (ne na vstupu TPA3122D2N, ale na vstupu předřazených OZ), nelze potom očekávat srovnatelné výsledky s katalogovým údajem TPA3122D2N. Předepsaný výkon (25W, respektive v katalogu pro TPA3122 - 30W) nebyl dosažen (měřením doloženo asi 16W). Možná příčina (pokud se opravdu zajistilo 20V napájení) nebyla řádně rozebrána. Student vůbec (kromě času asi 5h, po který zařízení vydrží v provozu při 15W výkonu) nerozebral příkonové nároky (odebíraný max. proud pro nejvyšší výkon, apod.). Doplnění zařízení o možnost přehrávání z paměťových karet zase tak moc zařízení nezkomplikuje, aby bylo „nepoužitelné“ jak student píše. Mám celkem dost výhrad k formální stránce. Počet stran v citačním vzoru je uveden špatně (11). Je zde mnoho překlepů, hrubek a gramatických nesrovnalostí. Umístění odkazů na reference za větou (za tečkou) není obvyklé. Místy chybí odkazy na obrázky a přílohy, a proto se v textu někdy hůře orientuje. Bylo by vhodné více bezprostředně citovat literaturu, odkud byly čerpány některé vztahy (např. (3.4) na straně 17), ne až na konci kapitoly. Některá jednoduchá schémata nemusí být až v přílohách. Lze je umístit přímo v kapitole, kde je prováděn návrh a výpočty (např. kap. 3.5. - výhybky). Kde je R20 zmíněný v komentáři k obr. 15? Jednoduchému provedení použitého „ekvalizéru“ bych spíše říkal dvoupásmová pasivní korekce. Podle mého názoru student předvedl dost precizní konstruktérské práce a zařízení zřejmě vyhovuje jeho potřebám.
eVSKP id 93400