BUĎA, V. Racionalizační projekt výroby vzduchových filtrů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2011.

Posudek vedoucího

Rumíšek, Pavel

Diplomní práce se zabývá racionalizací výroby vzduchových a palivových filtrů v podniku MANN + HUMMEL. V práci je popsán současný stav výroby, který je taktéž dokumentován rozmístěním strojů a detailní analýzou vyráběného sortimentu filtrů. Literární studie je zaměřena na problematiku racionalizace výroby a technologické projektování. Výběr představitelů, provedený Paretovou analýzou dává dostatečný podklad pro vlastní řešení. Je nutno poukázat na to, že student při řešení práce nevycházel pouze z výrobních podkladů, poskytnutých podnikem, ale sám při třítýdenním pobytu ve firmě měřil časy výrobních opoerací, čímž si po zhodnocení vytvořil vlastní ověřenou databázi pro následné řešení. V souladu s metodikou byla po rozpracování variantních řešení vybrána váhovou metodou optimální varianta, u níž byly provedeny kapacitní propočty a stanoven racionalizační efekt. Z pohledu vedoucího práce mohu potvrdit, že student po dobu řešení pracoval samostatně, konzultací se mnou se účastnil v dohodnutém rozsahu a svou aktivitou prokázal, že je schopen obdobný typ projektů samostatně řešit. Práce splňuje podmínky zadání, grafická úprava práce a příloh je dobrá. Na základě uvedených závěrů doporučuji práci jednoznačně k obhajobě.

Posudek oponenta

Heinl, Zdeněk

Předložená diplomová práce (DP) na téma „ Racionalizační projekt výroby vzduchových filtrů“ je zpracována zodpovědně a z pohledu metodiky technologického projektování nemá zásadních chyb. V rámci bodu 2.Vstup do problematiky je provedeno seznámení s firmou pro kterou je řešena DP. Současně je zhodnocen stav a úroveň stávající výroby filtrů a jsou určeny hlavní cíle, které bude nutné v DP řešit. Bod 3. Literární studie zahrnuje všechny podstatné části teoretických informací potřebné pro řešení. Doporučil bych příště zařadit do problematiky i oblast bezpečnosti a hygieny práce. Bod 4. Výběr optimální varianty se zabývá analýzou stávající technologie výroby, zejména s pohledu měření výrobních časů, včetně jejich vyhodnocení. To považuji pro řešení racionalizace jako správný základní krok. Celkové provedení je zpracováno detailně s maximálním využitím dostupných podkladů. Pro její komplexnost a objektivnost zde však postrádám ještě dodatečnou analýzu stávajícího strojního vybavení, vzhledem k tomu, že bude zařazeno do racionalizačního projektu. Jedná se zejména o hlediska fyzického a morálního stavu, dále vhodnosti k automatizaci, energetické náročnosti apod. Vlastní návrh racionalizace je proveden ve 3 variantách a je zaměřen na optimalizaci řešení z pohledu původního rozmístění SaZ, využití výrobních ploch a rozmístění SaZ dle technologických postupů. Všechny varianty jsou srozumitelně popsány s vyhodnocením výhod a nevýhod řešení. Výběr optimální varianty je proveden váhovou (kriteriální) metodou. V rámci navržených hodnotících kriterií oceňuji jako velice vhodné zařazení kriteria bezpečnost a hygiena práce. V mnoha případech při řešení racionalizačních projektů se tato oblast opomíjí. Jako optimální byla vybrána varianta „C“ (rozmístění SaZ dle technolog.postupů). Bylo by vhodné ve vlastním rozpracování vyhodnotit i problematiku odpadového hospodářství, zejména manipulace se vzniklými odpady a jejich zařazení do materiálových toků. Bod 6. Technicko-ekonomické zhodnocení je provedeno specificky pro daný rozsah racionalizace. Zabývá se zejména kapacitními propočty ze kterých je provedena optimalizace výrobních dávek. Vyhodnocení výše uvedeného, jako výsledku navržené racionalizace je následně úspora 1 pracovníka. Vzhledem k tomu, že tato racionalizace spočívá zejména v organizačních změnách při minimálních nákladech, je při současných nákladech na pracovní sílu tato úspora zajímavá. Grafické zpracování DP je provedeno na velmi dobré úrovní. Dle mého názoru by bylo zařazení kapacitního propočtu standardnější do části projektového řešení.

eVSKP id 38019