POSPÍŠIL, Z. Indikace zemních spojení na venkovních vedeních [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Diplomová práce je zaměřena na problematiku zemních spojení, zejména na oblast indikace a lokalizace s využitím vlastností přechodného děje při vzniku poruchy. V úvodní části je provedeno rozdělení poruch v elektrických sítích se zaměřením na zemní spojení. Následně je proveden přehled metod pro zjištění místa zemního spojení. V kapitole 4 je zamyšlení nad požadavky na přesnost měření základních veličin. Praktická část práce je popsána v kapitole 5 a 6. Nejprve se student seznámil s laboratorním modelem distribuční sítě vn, provedl několik kontrolních měření a zjistil nedostatky v zapojení modelu. Tyto následně částečně odstranil, aby mohl pokračovat v práci na simulaci různých typů poruch a tak získat poruchové záznamy na postiženém i nepostiženém vývodu. Tyto záznamy pak využil při ověření algoritmů metody první půlperiody a metody qu diagramu, které naprogramoval. V prostředí Matlab. Připomínky: -v práci se vyskytuje termín „nulová složka“, který není definován. V souladu se standardy je správně termín „netočivá složka“, -práce obsahuje drobné překlepy, popisy některých obrázků jsou neúplné, -část věnovaná zpracování signálu v kapitole 6 obsahuje věcné nedostatky. Zadání práce bylo splněno. Student se potýkal s řadou obtíží souvisejících s výraznou změnou zadání ze strany zadavatele práce, ke které došlo na konci března 2015. Velice pozitivně hodnotím aktivní samostatný přístup při hledání nedostatků laboratorního modelu a jeho následném odladění. Podobně velmi pozitivně hodnotím schopnost řešit zpracování signálů z měření a zpracování těchto signálů pomocí navržených algoritmů (i když ne na profesionální úrovni). Tato problematika je mimo obor elektroenergetiky. Diplomová práce je navíc v kapitole 6 výzkumného charakteru a v konečné podobě rozsahem a typem zadání přesahuje běžné diplomové práce. K tomuto faktu je nutné přihlédnout při celkovém hodnocení práce. Rozsah použité literatury je odpovídající. Formální a grafické zpracování práce jsou na velmi dobré úrovni.
Práce je zaměřena na metody pro indikaci zemního spojení navržené jak pro soustavy izolované, tak i kompenzované. Hlavním cílem a rovněž i výsledkem práce je vytvoření algoritmů vybraných funkčních principů, které jsou s využitím modelu distribuční soustavy ověřeny a zhodnoceny. Z tohoto důvodu je úvodní část práce zaměřena na teoretický popis známých metod s ohledem na zapojení uzlu napájecího transformátoru, která v další fázi přechází v navržení algoritmů pro lokalizaci postiženého vývodu a jejího ověření s využitím modelu soustavy VN. Pro splnění tohoto cíle, bylo však nutné verifikovat tento model a odstranit případné nedostatky dosud neoptimalizovaného modelu tak, aby výstupy simulací odpovídaly co nejvěrněji reálným průběhům. Tuto část práce hodnotím velice kladně, jelikož byla nad rámec zadání a autor se jí zhostil s maximální pečlivostí, přičemž si i ověřil v práci uvedené teoretické poznatky. Méně dobře však mohu hodnotit zbývající část práce, kde popisná část práce se zabývá pouze obecně známými metodami pro lokalizaci zemního spojení, které jsou popsány ve volně dostupném výukovém materiálu příslušného ústavu elektroenergetiky. Vzhledem k zaměření práce považuji za velký nedostatek absenci popisu nových metod pro indikaci či lokalizaci zemního spojení. Právě rešerše a teoretický popis nových a aktuálních metod, případně i jejich posouzení by dle mého názoru mělo být obsahem a jedním z hlavních přínosů hodnocené práce. Méně kvalitně je dle mého názoru zpracována i praktická část věnující se algoritmizaci funkčního principu dvou vybraných metod. Jelikož jak autor popisuje v textu, tak navržený algoritmus pro detekci postiženého vývodu nelze díky nutnosti nastavení nízké popudové hodnoty netočivé složky napětí využít v reálných soustavách, z tohoto důvodu je provedení algoritmu bez jeho úpravy zcela nevyužitelné a nevyhovující. I zvolený způsob vyhodnocování kritéria metody první půlperiody je realizován zbytečně složitě z pohledu výpočetní náročnosti, přičemž výsledky tohoto algoritmu jsou ze své podstaty nespolehlivé. Obdobně i výpočet fázového posunu napěťového a proudového signálu algoritmem je realizován poměrně amatérsky a v případě harmonického zkreslení signálu by nepracoval správně. Nutné však dodat, že tato část není využívána pro rozhodovací kritéria, ale pouze pro prezentaci výsledků. I přes nedostatky v navržených algoritmech postrádám detailnější zpracování a zhodnocení výsledků indikace navržených algoritmů pro více provozních stavů, které by mohlo ohodnotit potenciál testovaných metod v reálných soustavách. Tato část by mohla být klíčovým přínosem práce, který je takto značně diskutabilní. Negativně hodnotím i velkou četnost nekonkrétních či irelevantních pasáží, které zbytečně natahují a znepřehledňují text práce, který by se měl věnovat detailnějšímu a preciznějšímu popisu podstatných a pro práci klíčových témat. Práce dále obsahuje množství nepřesností a chybných formulací, které snižují kvalitu práce. I přes výše uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě. Vzhledem k množství nedostatků jsou dále uvedeny vybrané komentáře k práci. Autor v textu uvádí, že se mu nepodařilo dostat k reálným záznamům poruchových stavů z monitorovaného postiženého i nepostiženého vývodu. Tento komentář je naprosto neopodstatněný, jelikož pracoviště UEEN disponuje řadou podobných záznamů a jsem si jist, že v případě zájmu by mu byly poskytnuty. Autor je rozporuplný v hodnocení funkce algoritmů, kde v jedné části poukazuje na množství jeho chyb a v druhé části poukazuje na jeho dobrou funkci, tyto komentáře podněcují mnoho pochybností o kvalitě odvedené práce. Autor na straně 17 uvádí, že během zemního spojení teče místem poruchy proud, který je dán součtem kapacitního proudu sítě a proudu tlumivkou. V tomto popisu se však nezmiňuje o svodovém proudu, který dosahuje v běžných případech vyladěné sítě nejvyšších hodnot. Díky nedostatečnému popisu obrázků 3-11 nelze rozlišit jaký stav obrázky prezentují a jaký je jejich přínos v textu. Na straně 39 popisované metody nespadají do metod dynamických, jelikož se vychází z hodnocení ustáleného stavu po odeznění přechodového děje. Autor používá nekorektní výraz "děličky" pro popis napěťových převodníků - napěťových děličů V kapitole 4.3 bod 3. je chybně uvedeno, že je uzlové napětí (napětí měřeno v uzlu transformátoru) rovno trojnásobku netočivé složky napětí. V kapitole 5.2.4 je uvedeno, že byly nevhodně navržené převodníky proudu. Dle mého názoru tyto převodníky byly spíše chybně používány a ne chybně navrženy, jelikož stejnosměrná složka vznikla pravděpodobně jejich přetížením a harmonické zkreslení se projevuje při úrovni měřeného proudu pod 10 % proudu jmenovitého.
eVSKP id 84961