DUNIČKOVÁ, K. REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2009.

Posudek vedoucího

Foretník, Jan

Studentka pracovala soustavně. V průběhu semestru se jí podařilo utřídit myšlenky a vytvořit zajímavý a jednoduchý koncept. Studentka nevnímá porušení původního provozního schématu Květné zahrady jako porušení jejího konceptu. Uvolnila se jí tak možnost situovat hospodářskou část zahrady do severní části předpolí a více veřejnou - "kulturní" - část do jižní části. I hospodářská část je však veřejnosti přístupná a kultivována - vytváří "zahradu skleníků". Skleníky mají jednotnou hmotu kostky, tento motiv se pak objevuje i v dalších částech předpolí Květné zahrady. Je zajímavé, že těžiště autorčiny práce je v řešení technické části zahrady, kterou pozoruhodným způsobem kultivuje, netvoří monumentální, ale přesto působivou architekturu. Všechny ostatní části jsou ovšem řešeny se stejnou pečlivostí a zapadají do celku. Projekt byl hodnocen v kontextu ostatních prací zpracovaných na ÚN1.

Posudek oponenta

Ruller, Ivan

Diplomantka přistupuje k řešení úkolu na základě velmi vážně promyšlené filozofické analýzy. Předložený návrh člení celý prostor na tři části. Jádrem kompozice je vstupní budova, jejíž využití je účelné a odpovídá zadání. Předpolí je zcela přebudováno tak, že jeho jižní část má jednotný, kulturní charakter a severní soustřeďuje veškeré edukační, výstavní a technické provozy. Vlastní zahrada je napojena na předpolí všemi cestami ve směru východ západ, bez akcentu na význam např. osy k rotundě. Nejvýraznější zásah do stávající kompozice je nahrazené dnešní holandské a pomerančové zahrady dvaceti skleníky, čtyřmi edukačními a dvěma kostkami technickými. Tato myšlenka, vyplývající ze základní filozofie autorky ve svém konečném výsledku eliminuje celý prostor a nahrazuje jej soutavou kubických objektů s nepřehlednými, někde velmi stísněnými chodníky a uličkami. Návrh ani graficky nenaznačuje řešení komunikací, vstupů do objektů, jejich obsluhu a úpravy povrchů. Není jasné, zda se do objektů nastupuje po trávníku nebo jiném zpěvněném povrchu. Obslužný prostor - příjezd, doprava materiálu, skladování, kompostování, prodej květin není vůbec graficky vyjádřen. Další otázkou je, zda tato koncepce velkého rozsahu skleníků je v souladu s potřebami areálu a zda je energeticky přijatelná. Architektonické řešení jednotlivých objektů je tvarově i materiálově jednoduché a hodnotím je kladně, jelikož ponechává dominantní účin historickému prostředí i jednotlivých jeho objektům. Zajímavá je myšlenka hospodaření dešťovou vodou, kterou by jistě bylo účelné při dalších úvahách o revitalizaci zahrady rozvíjet. Konstrukční pojetí je v souladu s architektonickým záměrem. Technická zpráva postrádá ekonomickou část se specifikací ploch a objemů

eVSKP id 22926