Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Mravec, Filip

Bc. Petra Kábrtová zpracovala vynikající diplomovou práci složité téma mikroreologie fázově separovaných hydrogelů pomocí fluorescenční korelační spektroskopie. Zpracování experimentů, jakož i samostatnost při řešení tohoto obtížného tématu je příkladná. Poznatky z této práce budou tvořit základ pro další výzkum v této oblasti. Navrhuji hodnocení známkou výborně/A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Využití poznatků z literatury	A
Studium literatury a její zpracování	A
Splnění požadavků zadání	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Smilek, Jiří

Předložená závěrečná práce Bc. Petry Kábrtové pojednává o využití pokročilých (především fluorescenčních) mikroreologických technik ve výzkumu hydrogelových systémů. Z formálního hlediska je práce standardně členěna. Definované zadání bylo splněno. Nutno říci, že Současný stav řešené problematiky, který „pouze“ na 3 stránkách shrnuje využití jednotlivých mikroreologických technik ve výzkumu koloidních systémů, se může jevit, jako poněkud krátký pro účely DP, ovšem zdání klame, vzhledem k tomu, že rešeršní část se částečně vyskytuje i v kapitolách, věnujících se teorii a diskuzi výsledků. Rešeršní část považuji tedy za adekvátní jak z kvantitativního, tak i kvalitativního hlediska, což svědčí o tom, že diplomantka zvládá práci s odbornou literaturou bravurně. Diskuze výsledků je poměrně kvalitně sepsaná, s logickým a smysluplným komentářem k naměřeným datům. Kvalita práce je na velmi dobré úrovni, což svědčí o tom, že diplomantka porozuměla tématice mikroreologie hydrogelů velmi dobře. K práci mám jen několik poznámek, spíše formálního charakteru: - číslování nadpisů 4. Úrovně se neuvádí - nedoporučuji uvádět zkratky v nadpisech jednotlivých kapitol - na str. 16 je chybně uvedeno, že „storage modulus“ odpovídá komplexnímu modulu - v práci se vyskytují anglické slovní spojení, které bych doporučoval přeložit do češtiny (např. str. 16 – shear thinning, str. 32 – magnitude, aj.) - str. 36 – v tabulce uvedeno, že byly přidávány 30 nm, ovšem v textu jsou zmíněny 300 nm (glycerolová řada) - v téměř všech grafických závislostech bych doporučoval volit matematický formát čísel (např. obr. 12-15) Opravdu se jedná pouze o drobné nedostatky, které výrazněji nesnižují kvalitu předložené práce. Dle mého názoru se jedná o velmi dobrou práci splňující veškeré náležitosti pro VŠKP tohoto charakteru. Nic mi tedy nebrání hodnotit práci stupněm A / výborně a doporučit ji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

Na str. 37 diplomantka uvádí, že sedimentovaný gel měl lepší vlastnosti v porovnání s odstřeďovaným gelem na základě vizuálního pozorování. Očekáváte, že mechanické vlastnosti sedimentovaného a odstřeďovaného hydrogelu budou stejné?
Rovnice 37 a 38 (str. 39) uvádějí teoretický výpočet MSD křivek, které jsou následně korelovány s naměřenými MSD. V těchto rovnicích je uvažováno, že částice jsou kulovitého charakteru a navíc pouze ve vodném prostředí. Při reálném měření jsou ovšem použity hydrogely (tortuozita, porozita, …). Lze tedy korelovat teoretické MSD s reálně naměřenými MSD křivkami pro hydrogely obsahující hyaluronan a CTAB?
Na str. 45 diplomantka diskutuje, že ohyb MSD křivek ve vyšších časech pro hyaluronan s vyšší koncentrací a molekulovou hmotností je způsoben nárůstem elasticity. Lze tento nárůst elasticity z MSD křivek nějakým způsobem kvantifikovat (např. obdoba viskoelastických testů pomocí makroreologie)?
Na str. 47 diplomantka uvádí, že FCS měření pro hydrogely probíhalo 30 minut a navíc, že před samotnou analýzou je nutné ponechat gel 10 minut v klidu. Byla řešena problematika odpařování disperzního prostředí, což by mohlo vést k „zakoncentrovávání“ samotného gelu, případně problematika fotovybělování při takto časově náročných experimentech?
Lze korelovat výsledky získané pomocí mikroreologických technik s klasickým „makro“ reologickými měřením?