VAŠÍČKOVÁ, M. Metody dekotoxifikace hydrolyzátů lignocelulózových materiálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.

Posudek vedoucího

Obruča, Stanislav

Studentka Bc. Monika Vašíčková se ve své diplomové práci věnovala detoxifikaci lignocelulózových hydrolyzátů za účelem navýšení jejich fermentability. Při realizaci své diplomové práce studentka prokázala schopnost týmové práce, dokázala se zorientovat ve svěřené problematice odvést naplánované experimenty. Samostatně a aktivně přistupovala k práci především ve druhé části akademického roku, kdy získala drtivou většinu experimentálních dat. Během realizace experimentů prokázala schopnost zvládnout komplexní laboratorní postupy a zorganizovat si experimentální práci. Práce na textové části prokázala, že studentka je schopna komponovat odborný text s využitím vědecké literatury, nicméně čtivost a srozumitelnost textu je poněkud snížena stylistickými a formulačními nepřesnostmi. Studentka měla také problém s formulací diskuze a odborných závěrů. Nicméně i přes tyto nedostatky je práce na dobré úrovni. Experimentální výsledky jsou zajímavé a jistě budou presentovány formou posteru na mezinárodní konferenci. Celkově hodnotím práci studentky dobře a doporučuji její práci k obhajobě, přičemž ji hodnotím známkou B.

Posudek oponenta

Pořízka, Jaromír

Monika Vašíčková zpracovala diplomovou práci na téma Metody detoxifikace hydrolyzátů lignocelózových materiálů. Toto téma považuji za vysoce aktuální z hlediska současné poptávky po technologiích využívajících různé druhy biomasy jako substrátu pro výrobu bioplastů. Hlavním cílem práce bylo studium možných přístupů k detoxifikaci hydrolyzátů lignocelulózových materiálů pro zvýšení efektivity produkce PHA. Diplomová práce má standardní členění do kapitol a je sepsána v rozsahu 54 stran. Monika Vašíčková se v teoretické části na úvod zaměřila na podrobný popis různých druhů lignocelulózových materiálů. Tato část podává solidní informace o charakteru a složení těchto materiálů. Na tuto kapitolu přímo navazuje pasáž zabývající se způsoby předúpravy lignocelulózových materiálů pro budoucí biotechnologické zpracování. Kapitola shrnuje velké množství rozličných postupů jak fyzikálních, tak chemických. V některých místech se vyskytují méně obratné formulace a dle mého názoru špatných překladů - například techniku AFEX, což je zkratka pro Ammonia fibre expansion, není vhodné překládat jako amoniakální explozi. Kapitola 2.4 pojednávající o detoxifikaci hydrolyzátů popisuje různé detoxifikační postupy. Na to, že se jedná o hlavní pilíř této práce je tato kapitola velmi stručná. Chybí mi také podrobnější popis sloučenin z lignocelulózových materiálů, které mohou potenciálně inhibovat biotechnologické procesy a tím snižovat efektivitu produkce PHA. Popis inhibičních mechanismů by jistě ulehčil chápaní celé problematiky. V této práci dále nechybí kapitola o produkci polyhydroxyalkanoátů. Až na menší množství překlepů k této části nemám větších výhrad. Je škoda, že se studentka v teoretické části alespoň krátce nezmínila o metodách analýzy potencionálních inhibitorů produkce PHA a metodách stanovení samotných biopolymerů. Celkově je ale teoretická část spracovaná dobře. Informace v teoretické části byly čerpány z celkem 35 správně citovaných literárních pramenů. Použité články jsou dostatečně aktuální. Studentka tak prokázala, že je schopna samostatně čerpat z vědeckých databází. Experimentální část podrobně popisuje veškeré provedené experimenty. Popis je dle mého názoru dostatečný pro budoucí opakování měření, případně pro navázání na tento výzkum. Některé části ale obsahují chyby: str. 27 - Podkapitola 3.3.2 - není mi jasné, co znamená pojem - Dřevěné piliny o koncentraci 50 g/l str. 29 - Vyskytuje se zde chyba v postupu při detoxifikaci overlimingem, kdy je k hydrolyzátu přidáván hydroxid vápenatý do pH= 10. Po skončení overlimingu je dle DP zásaditý filtrát zneturalizovaný dalším přídavkem hydroxidu vápenatého do pH= 5,5. To podle mého názoru není možné. Kapitola Výsledky a diskuse se zaměřuje na prezentaci a diskusi všech naměřených výsledků. Byl diskutován vliv detoxifikace modelového hydrolyzátu a hydrolyzátu z prilin na obsah polyfenolů, koncentraci redukujících sacharidů, organických kyselin a na samotné výtěžky biomasy a PHB. Data byla prezentovaná ve formě tabulek a grafů. Dle výsledků lze usoudit, že Monika Vašíčková provedla velké množství experimentů. Co je třeba ocenit je velmi slušná konzistence výsledků z měření paralelních vzorků. Převážně u metody stanovení celkových polyfenolů je velkým úspěchem dosáhnout odchylky mezi jednotlivými měřeními v oblasti kolem 5 %. To se studentce ve většině případů podařilo a svědčí to o její pečlivosti. Co už není tak pozitivní, je grafické zobrazení těchto odchylek ve sloupcových grafech. Chybové úsečky buď chybí úplně, nebo jsou nesprávně zobrazeny. Zřejmě došlo k chybě v zadávání dat v excelu, protože jsou vloženy chybové úsečky téhož rozsahu pro všechny sloupce. Porovnání vlivu jednotlivých způsobů detoxifikace také mohlo být podloženo statistickým T-testem. Výsledky jsou rozebrány v diskusi a se závěry a hypotézami se dá souhlasit. Bohužel tyto závěry a hypotézy nejsou porovnány s dostupnou literaturou. Z výsledků vyplývá, že jednotlivé postupy detoxifikace mají významný vliv na studované parametry a výtěžky PHB. Tato data mohou v budoucnu jistě dobře posloužit v navazujících experimentech. Formální úroveň práce je na dobré úrovni. Grafické zpracování je na vysoké úrovni, obrázky jsou v dostatečném rozlišení a tabulky jsou přehledné. Dá se konstatovat, že cíle práce Monika Vašíčková splnila, sepsala relativně kvalitní text, který hodnotím známkou B a doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 97820