ŠTÁBL, M. Datalogger pro stavební konstrukce [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
V rámci diplomové práce měl student navrhnout koncepci dataloggeru pro stavební konstrukce. Datalogger má sloužit pro monitorování starých a velmi často vlhkých budov vybavených některým ze systémů nucené ventilace. Primárně byl systém směřován na systémy solární ventilace. Z tohoto důvodu měl student navrhnout malý datalogger, který by umožňoval měřit teplotu a vlhkost v uzavřených prostorách včetně vyhodnocení proudění vzduchu z nucené ventilace. Data z uvedeného dataloggeru měla být přístupná přes GSM rozhraní. Student navrhnul koncepci dataloggeru na základě literární rešerše a průzkumu informačních zdrojů. Pro konstrukci systému student vycházel z požadavků na bateriové napájení a portfolio nezbytných veličin, které se měly měřit. Dalším kritériem byla cena konstrukce prototypu. Nedílnou součástí řešení je i programové vybavení. Student pracoval samostatně a uvážlivě. Využíval konzultací v nezbytné míře. V rámci diplomové práce splnil veškeré body zadání, i když se z objektivních důvodů dostal do technických problémů z důvodu dlouhodobého nedodání materiálu. Student se s těmi potížemi vyrovnal a zadání splnil. Student tak prokázal své inženýrské schopnosti a diplomovou práci proto navrhuji k obhajobě s hodnocením dobře.
Zadání patří ke středně náročným a autor splnil se závažnějšími výhradami všechny jeho body, kromě programového vybavení nadřízené centrální stanice a testování vytvořeného zařízení. V první kapitole se autor v rešerši omezil na čtyři zařízení, z nichž většina je v provedení s displejem a bez komunikace. Pouze jedno zařízení lze srovnávat se zařízením vytvořeným autorem. V druhé kapitole se autor snaží nejprve o rešerši teplotních snímačů, potom zabrouzdá k teorii měření rychlosti proudění vzduchu a nakonec částečně popisuje použité komponenty (mikrokontrolér, komunikační modul a anemometr). V kapitole tři bych vyčlenil podkapitolu s názvem „Požadavky na systém“. Autor zde popisuje pouze koncept vlastního autonomního zařízení a již neřeší napojení do nadřazeného systému. Počítá asi pouze s člověkem čtoucím emaily a SMS zprávy. Ve čtvrté kapitole autor popisuje návrh a realizaci rozšiřující DPS k mateřskému kitu LaunchPad MSP430. Autor zde má problém s omezeným počtem komunikačních sběrnic, což řeší softwarovou emulací jedné z nich. Dle mého názoru, by bylo lepší zvolit jiný kit, čímž by se také mohla zmenšit velikost celého zařízení, nebo použít přímo některý z mikrokontrolérů. V kapitole pět autor vypsal použité komponenty systému. Obrázek 5.3 rozhodně zaslouží lepší zapracování do dokumentu. V šesté kapitole autor nejprve teoreticky popisuje komunikační sběrnici I2C. Poté popisuje autorem vytvořenou softwarovou implementaci této sběrnice. Dále popisuje použitý souborový systém. Nakonec se věnuje vytvořeným softwarovým vybavením mikrokontroléru, což si určitě zaslouží důkladnější popis. V sedmé kapitole autor vypočítává cenu postaveného zařízení a jeho spotřebu. O funkčnosti celého zařízení, jeho výstupech ve formě SMS/emailu, či testování v provozu se už nezmiňuje. Práce obsahuje překlepy a nelogické věty (chybí přísudek), např. hned v abstraktu. Obrázek 2.7 je očividně převzat a neocitován. Také členění do kapitol by si zasloužilo úpravy. Přes všechny nedostatky doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 102823