KVASNIČKA, J. Technologie MIMO ve standardu IEEE 802.11ac [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student Bc. Jaroslav Kvasnička měl za úkol implementovat funcionalitu MIMO do frameworku simulátoru standardu IEEE 802.11ac, vše v programovém prostředí MATLAB. Student ověřil funkci základních modů přenosu s více vysílacími a přijímacími anténami a tyto mody simuloval. Při implementaci MIMO do frameworku simulátoru se vyskytly problémy a studentovi se dlouho nedařilo získat relevantní výsledky. Po optimalizaci modelu byly získány první výsledky simulací křivek bitové chybovosti a propustnosti pro AWGN i únikové kanály. Kladně hodnotím i snahu studenta o implementaci některé ze základních metod odhadu přenosového kanálu z pilotních nosných, přestože její funkce není úplně optimální, což je opět doloženo simulovanými křivkami bitové chybovosti a propustnosti systému. Zadání práce považuji za splněné, přestože si prezentované výsledky zaslouží hlubší rozbor. Student využíval konzultace, intenzita práce se výrazně zvýšila v období před odevzdáním práce. Práci doporučuji k obhajobě hodnotím stupněm C.
Práce je po formální stránce na dobré úrovni, obsahuje jen cca 8 překlepů a pravopisných chyb. V některých případech (zejména v grafech) nejsou dolní indexy apod. Za poměrně významný typografický nedostatek považuji značení matic kurzívou (vztah 2.1), tedy není odlišeno značení matic od skalárních veličin. Po obsahové stránce je práce členěna v relativně logickém sledu, zejména popisná část na začátku práce. Postupně se kvalita snižuje, místy na sebe kapitoly již tak dobře nenavazují nebo se objevuje obsah bez dostatečného vysvětlení. Chybí mj. popis, charakteristika a porovnání únikového a AWGN modelu kanálu. Obecně v práci postrádám hloubku, zejména v matematickém popisu modelovaných jevů, či alespoň matematickou definici používaných veličin. Navíc z práce není zřejmé, kolik práce bylo provedeno implementací v simulátoru. Samotné výsledky simulací pak postrádají důkladnou analýzu a přesný popis použitých parametrů. Důsledkem toho práce působí dojmem rešerše a nepřesvědčila mě o tom, že student nabyl dostatečně hluboké znalosti o popisovaných jevech a technologiích. Např. kapitola 2.6 popisuje základní typy diverzity a základní maticový popis rádiového přenosu v kapitole popisující fyzickou vrstvu. Vztah pro přenosový systém však není dále rozveden až do kapitoly 2.6.4. Vztah (2.5) uvádí Shannon-Hartleyův vztah pro maximální kapacitu MIMO systému, který není odvozen ani citován, navíc je dle mého názoru nesprávný, nebo přinejmenším příliš zjednodušený a platný jen za speciálních podmínek, které nejsou popsány. Sekce 2.6.4 popisuje typy ekvalizace, nevysvětluje však dostatečně, proč je ekvalizace potřeba. Obrázek 2.8 představuje graf závislosti BER na Eb/N0, tyto veličiny však nejsou definovány ani popsány. Tento obrázek navíc není nikde v textu odkazován a je identický jako obrázek 2.14. Obrázky 2.13, 2.16, 2.17 vykreslují porovnání simulovaných a teoretických hodnot, avšak parametry simulace nejsou popsány a teoretický průběh nemá definován analytický vztah ani zdroj. Sekce 3.2.1 až 3.2.12 obsahují úryvky kódu, které by byly vhodnější do přílohy.
eVSKP id 102223