KELBLER, P. Optická linka pro přenos vysokofrekvenčního signálu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student v rámci diplomové práce řešil návrh a realizaci spoje pro přenos vysokofrekvenčního signálu optickým vláknem. Cílem bylo ověřit alternativu k přenosu signálu koaxiálním kabelem v systému pro diagnostiku výkonových transformátorů. V práci představuje rešerši související problematiky v oboru optoelektroniky. K rešerši bych neměl zásadní výhrady. Nicméně nejsou z ní vyvozeny konkrétní požadavky na parametry použitých částí přenosového řetězce (např. zdroje záření nebo optického vlákna) z pohledu následné aplikace. Dále jsou představena komerční řešení optických linek. Chybí jejich zhodnocení pro potřeby zamýšlené aplikace. Ve výběru jsou tak řešení, která svými parametry nevyhovují. Následně student popisuje vlastní přístup k řešení problematiky, zásadní body vývoje a vlastnosti realizovaného zařízení. Z technického hlediska se zvolený přístup jeví jako vhodný pro dosažení cílových parametrů. Nicméně se nepodařilo vyřešit problém s nízkým celkovým přenosem optické linky. Vzhledem k jistému zpoždění ve vývoji nebyl problém uspokojivě vyřešen. V práci také postrádám závěrečné zhodnocení vhodnosti spoje pro cílovou aplikaci a diskuzi možností jak se se zjištěnými problémy vypořádat, např. realizací vlastního optického přijímače. V práci se vyskytuje malé množství neodstraněných odborných a formálních chyb. Např. spojení T-bias článku s laserovou diodou na obr. 2.21 je očividně nesprávné; seznam symbolů neobsahuje jednotky, graf na obr. 5.2 má nevhodně zvolené osy apod. Oceňuji, že student k řešení projektu přistupoval aktivně a pravidelně docházel na konzultace postupu ve vývoji. Zadání práce bylo splněno s malými výhradami. Práci proto doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 85 bodů.
Cílem práce bylo navrhnout a realizovat optickou linku pro přenos signálů do 1 GHz. V úvodu autor popisuje problematiku optických přenosů. Popis je přiměřeně podrobný a jsou správně vystihnuty klíčové problémy. Dále autor popisuje několik kompletních komerčních řešení. V další kapitole "výběr řešení" pak předkládá řešení vybrané k realizaci, které využívá optické moduly. Tento výběr však není nijak seriózně zdůvodněn. V dalším textu je podrobně a srozumitelně popsán a zdokumentován postup realizace a měření. Text je doplněn i fotografiemi. Je zřejmé, že realizace byla provedena pečlivě a byla jí věnována značná péče. Kladně hodnotím to, že se autor nebojí popsat i problémy a chyby (např. chyby způsobené špatně nastaveným spektrálním analyzátorem). V závěru autor řeší komplikaci, kdy zjistí, že realizovaná optická linka má velký útlum. Postupným měřením lokalizuje chybu na přijímací modul a navrhne další postup. I zde hodnotím přístup autora k řešení tohoto problému. Po formální stránce práce neobsahuje významnější chyby, z drobnějších lze jmenovat větší množství rozdělení mezi číslem a jednotkou (např. str. 39), jednotlivé řádky, které "přetekly" na novou stranu (např. str. 16, 18). Zadání práce považuji za splněné.
eVSKP id 102217