MACURÁKOVÁ, V. Půdní hydrogely fungující na principu řízeného uvolňování [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.

Posudek vedoucího

Kratochvílová, Romana

Viktória Macuráková odevzdala velice pěkně zpracovanou práci na téma uvolňování živin z hydrogelových matricí do půdy. Při práci v laboratoři si počínala velice zdatně. Nic jiného ji také nezbývalo, jelikož na splnění všech úkolů měla pouze jeden akademický rok, jelikož přestoupila přímo do třetího ročního z bratislavské univerzity. Pečlivým přístupem k zadané práci zvládla i pro ni zprvu problematické zpracování a vyhodnocení dat. Tuto práci proto hodnotím výslednou známkou výborně/A.

Posudek oponenta

Smilková, Marcela

Viktória Macuráková se zabývala ve své bakalářské práci půdními hydrogely tzv. super-absorbenty fungujícími na principu řízeného uvolňování látek do kořenového systému rostlin. Předložená bakalářská práce byla sepsána na 37 stranách, což shledávám naprosto dostačujícím rozsahem pro bakalářskou práci. Práce studentky Viktórie Macurákové je logicky členěná, ovšem postrádám zde kapitolu Cíle práce, které by více přiblížily její pracovní náplň. Teoretickou část studentka sepsala na 9 stran s obsahem 29 citací, současný stav řešené problematiky studentka sepsala na 3 strany s obsahem 8 citací. Ve své práci studentka využívá na 21 českých a slovenských literárních zdrojů a 16 mezinárodních, avšak nejedná se pouze o vědecké publikace. Osobně si myslím, že studentka mohla využít mnohem více zahraničních zdrojů a rozšířit tak dostupné informace. Vzhledem k tomu, že jeden z hlavních bodů bakalářské práce bylo sepsání rešerše na téma řízeného uvolňování látek z hydrogelových nosičů, kde jsem očekávala nějaké nové poznatky v oblasti využití superabsorbentů ve světě, případně na jaké bázi hydrogely připravují a jak fungují, musím bohužel konstatovat, že rešerše se týkala pouze využití různých druhů hnojiv v zemědělstí a o supersorbentech zde nebyla žádná zmíňka. Experimentální část studentka popsala na 1 stranu a obsahovala seznam přístrojů a chemikálií, tabulku s přehledem měřených vzorků a tzv. metodickou část. V této části jsem postrádala jakékoli informace ohledně přípravy vzorků, respektive zde není jasné, zda-li vzorky studentka připravovala sama, či zda-li vzorky získala od někoho jiného, tento fakt mohl být více přiblížen. Metodická část mohla být rovněž podrobněji popsána, například se zde dozvídáme, že docházelo k odebírání vzorků po 1 týdnu, ale již se nedozvídáme po jak dlouhou dobu. To bylo zřejmé až z výsledkové části. Studentka si dala velkou práci s přípravou kapitoly Přílohy, avšak pak zapomněla na tyto snímky odkázat v textu práce. Výsledky a diskuze studentka shrnula do 8 stran. V této části se studentka věnuje komentářům vyhodnocených dat z realizovaných měření. Popis měření UV/VIS spektrometrie je poněkud zmatený, neboť studentka se zde nejspíš snažila popsat přípravu vzorků, jejich měření a způsob vyhodnocování (příprava kalibrační křivky apod.), čímž vznikl jakýsi zmatený odstavec, ze kterého se čtenář jen domnívá, jak dané měření vzorků probíhalo, což samozřejmě mělo dopad i na orientaci v grafech. Ve výsledcích mi taky rovněž chybí chybové úsečky a v tabulkách směrodatné odchylky. Předpokládám, že studentka neprováděla měření pouze jednou. Studentka často řadí grafy za sebe a poté dchází k jejich okomentování, což často vede k tomu, že čtenář se v textu a při listování v grafech začne ztrácet. V práci se objevuje minoritní množství formálních nedostatků, avšak velké množství typografických chyb. Například str. 3 hydrogél v ktorom… (chybí čárka), str. 8 humín (lépe používat množné číslo humíny), str. 10 makromolekulové laky (místo látky), čárky mezi zdroji str. 11 [14] [15], str. 12 [16] [17] nebo str. 16 [20] [23] a [27] [28], na str. 13 chybí číslování rovnice stupně botnání hydrogelů, str. 15 kladná náboj (místo kladný) a nevhodně zvolené odrážky ve větě a) respektive b), str. 17 chybí, o jaká procenta se jedná (hm./obj.). V práci se vyskytují dlouhé odstavce, které občas komplikují orientaci v textu (zejména str. 16). Na str. 22 použití tečky místo krát v jednotce g/l a na str. 23 v grafu jsou chybně zvolené značky bodů (lépe používat kříže, plus apod.). Čísla v obsahu práce mohly být zarovnány pod nadpisy dle správné typografie. Kvalita obrázků je velmi špatná. V poslední řadě jsou špatně ocitovány zdroje použité literatury. Bakalářská práce studentky Viktórie Macurákové i přes výše uvedené nedostatky, doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm „B/velmi dobře“.

eVSKP id 100223