MARKOVÁ, K. Charakterizace huminových látek izolovaných z vermikompostovaného přírodního odpadu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.
Kamila Marková se ve své bakalářské práci chopila poměrně náročného úkolu navrhnout a realizovat sérii experimentů za účelem stanovení takových fyzikálně-chemických charakteristik huminových látek (HL), které by mohly být nápomocny k lepšímu pochopení jejich struktury, reaktivity a v neposlední řadě i jejich vlastnosti pozitivně ovlivňovat půdní ekosystém. Hlavní důraz byl kladen na získání preparátů huminových látek z vermikompostovaného přírodního odpadu a jejich následnou fyzikálně-chemickou charakterizaci. Tyto biokoloidní látky byly charakterizovány pomocí elementární a termické analýzy, UV/Vis a infračervené spektrometrie. Mimo jiné byl u vzorku vermikompostu stanoven obsah výživových prvků a rizikových iontů těžkých kovů. V průběhu řešení této bakalářské práce studentka prokázala experimentální zručnost a samostatnost, k práci vždy přistupovala zodpovědně a velmi pečlivě. Rovněž u Kamily Markové oceňuji, že se při psaní této práce nebála samostatně interpretovat získaná experimentální data a vyvozovat z nich logické závěry. Mimo jiné musím konstatovat, že možných konzultací bylo studentkou využíváno v plné míře, což se projevilo vždy správnou interpretací experimentálních výsledků. Byly získány velmi hodnotné experimentální výsledky, které budou sloužit jako základ pro další výzkum na FCH a rovněž pro další navazující práce. Předložená bakalářská práce dle názoru vedoucího beze zbytku splnila cíle, které byly vytyčeny v zadání, proto ji navrhuji ohodnotit stupněm „výborně“ (A).
Bakalářská práce se zaměřuje na fyzikálně-chemickou charakterizaci huminových látek z vermikompostu pomocí elementární analýzy (EA), emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-OES), UV/Vis spektrometrie a infračervené spektrometrie s Fourierovou transformací (FTIR). Autorka si dobře poradila s literární rešerší a provedla kvalitní teoretický úvod. Vytknul bych pouze tvrzení v Úvodu, že huminové látky jsou využívány především v dermatologii. Na str. 9 se zmiňují uhelné doly v okolí Cologne – zde by byl vhodnější český ekvivalent města, kterým je Kolín. Experimentální výsledky jsou dobře zpracované. Diskuze mohla být obohacena o srovnání s huminovými látkami izolovaných z jiných kompostů, které byly již publikovány. Oceňuji pokus o srovnání vlastních výsledků s huminovými látkami z jiných zdrojů (zvláště půd), ačkoliv diskuze mohla být hlubší. V případě vypočtených absorpčních koeficientů mohly být uvedeny směrodatné odchylky. Na str. 26 autorka uvádí rozpouštění látek v objemu 500 L – zjevně se jedná o překlep. Na str. 27 je uvedeno, že vermikompost je charakterizován vysokou hodnotou O/C, což autorka považuje za doklad „silné oxidace přírodní organické hmoty“. Tento závěr není možné tvrdit, pokud neznáme výchozí materiál, třebaže autorčino tvrzení je velmi pravděpodobné. Odkazy na obrázky v příloze od Obr. p.12 nesouhlasí, nebo vlastní text práce se na ně ani neodkazuje. V takovém případě pak obrázky v příloze postrádají smysl. Celkově práci hodnotím A.
eVSKP id 97078