KREJČÍ, J. Implementace komunikačních protokolů pro IoT s využitím rozšiřujícího modulu UniPi pro Raspberry Pi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Diplomová práce studenta PhDr. Jana Krejčího se zabývá implementací komunikačního protokolu Wireless M-BUS s využitím rozšiřujícího modulu UniPi. Student po celou dobu přistupoval k vypracování své práce velmi svědomitě a výsledkem je logicky členěný dokument, kdy je v teoretické části práce pozornost soustředěna na popis dostupných embedded zařízení. Dále navazuje detailní popis UniPi modulu, který je pro účely této práce použit. V navazující části klade student důraz na vlastnosti rozšiřujícího komunikačního modulu IQRF TR-72DC-WMB a protokolu Wireless M-BUS, které jsou nezbytné pro korektní implementaci a splnění zadání. Praktická část práce popisuje samotnou implementaci vyčítání přijatých WM-BUS dat, dešifrování a následnou vizualizaci. Jelikož bylo v průběhu práce rozhodnuto o změně vizualizační platformy ze strany vedoucího práce, jako implementované řešení bylo zvoleno využití Google Charts. Z pohledu zadání práce byly splněny všechny body. Po formální stránce obsahuje práce gramatické chyby či překlepy, ovšem v tolerovatelném množství k rozsahu práce -- 109 stran. Chtěl bych využít příležitosti a zmínit také další aktivity studenta, a to zejména publikační činnosti, kdy je student spoluautorem konferenčního článku. Na základě výše zmíněných informací hodnotím práci stupněm A / 95 bodů a doporučuji k obhajobě.
Diplomová práce studenta Jana Krejčího se zabývá implementací komunikačního protokolu Wireless M-BUS pro automatizační platformu UniPi. Teoretická část práce obsahuje rozsáhlé porovnání dostupných embedded platforem pro internet věcí zahrnující popis platformy UniPi včetně podrobného popisu protokolu Wireless M-BUS. Praktická část se zabývá popisem vytvořené komunikační platformy zahrnující databázi pro ukládáni dat a grafické rozhraní pro vizualizaci získaných hodnot. Z formální stránky trpí práce drobnými nedostatky. V kapitole „EMBEDDED ZAŘÍZENÍ PRO IOT“ jsou popsána dostupná embedded zařízení, avšak u některých podsekcí je popis omezen pouze na jednu větu, což práci zbytečně rozděluje do velkého množství bloků. Porovnání v tabulce, která je uvedena až v příloze, by bylo mnohem vhodnější. U zmíněné sekce dále chybí velké množství citací a čtenář tak neví, kde autor údaje nalezl. Z pohledu rozdělení práce na teoretickou a praktickou část je práce lehce nevyvážená. Teoretický popis standardů a zařízení je proveden do nejmenšího detailu, ale praktická část je zmíněna v některých částech jen okrajově, zejména popis databáze a vizualizační platformy. To snižuje celkový dojem z přínosu práce, který je však velmi výrazný. Celkově je práce na vysoké úrovni, avšak obsahuje drobné nepřesnosti. Deska Arduino YÚN je vybavena mikroprocesory architektury AVR a ARM, určitě neobsahuje mikrokontrolery ARM a x86. Na základě výše zmíněných faktů práci hodnotím stupněm B/89 bodů a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 101952