ZAPLETAL, M. Diferenční kmitočtové filtry neceločíselného řádu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Diplomová práce se zabývá návrhem diferenčních filtrů fraktálního řádu. Student se zpracování diplomové práce věnoval aktivně. Na základě zadání byla vytipována tři zapojení filtrů fraktálního řádu, která byla převedena do diferenční podoby a provedena jejich simulace v prostředí PSpice za pomocí tranzistorových modelů užitých aktivních prvků. Vybrané zapojení bylo následně prakticky zrealizováno za účelem experimentálního měření. Získané výsledky byly srovnány s výsledky simulací a současně i se simulačními a experimentálními výsledky nediferenční předlohy. Zadání bylo tedy splněno. Naměřené odezvy zrealizovaného filtru bohužel vykazují výrazně pozvolnější přechod z propustného pásma do nepropustného než jaké je očekávání dle teoretických předpokladů, což je s největší pravděpodobností způsobeno chybnou volbou parametrů, či chybou na desce plošných spojů. Nicméně lze konstatovat, že zrealizovaný filtr je funkční a umožňuje změnu řádu a charakteristického kmitočtu. Co lze dále vytknout je použití dvou různých formátů číslování obrázků a rovnic, indexy proměnných jsou uvedeny kurzívou, některé proměnné nejsou uvedeny kurzivou. Dále v práci nejsou ilustrovány tranzistorové modely, které byly použity pro simulace a je na ně v práci často odkazováno. Student tvrdí, že simulační výsledky (AC analýza) jsou kromě jiného ovlivněny tolerancí součástek. Hodnoty v tab. 8.3.4, 8.3.5 a 8.3.6 mají chybně umístněnou desetinou čárku. Na základě výše zmíněného hodnotím práci C/72 bodů.
Diplomová práce se zabývá návrhem diferenčních kmitočtových filtračních struktur fraktálního řádu. Student provedl analýzu celkem tří obvodových řešení a vybraná zapojení prakticky realizoval. K práci studenta mám jisté výhrady. V teoretické části v kapitole 5, student nesprávně nazývá aktivní prvek konvejor. Student v práci uvádí, že využívá tranzistorové modely aktivních prvků pro provedení počítačových simulací filtrů, ale nikde nejsou ilustrovány ony použité tranzistorové modely ani na ně není odkazováno do literatury. Student se na tyto modely pouze slovně odkazuje, což považuji za podstatný nedostatek. V kap. 6 a dalších následujících kapitolách není v rovnicích a funkcích správně zapsán Laplaceův operátor „p“. V některých případech využívá označení „s“ (viz ob. 6.1). V kap. 7 zabývající se analýzou vybraných filtračních struktur jsou nedostatečně zhodnoceny výsledky simulací, kde student uvádí, že rozdíly mezi výsledky simulací jsou mimo jiné způsobeny tolerancí součástek. Za nejpřínosnější považuji kap. 8, která se zabývá praktickou realizací a měřením vybraných zapojení filtrů fraktálního řádu. Nicméně, získané výsledky měření jsou nedostatečně a často i špatně zhodnoceny. Tab. 8.3.5 a tab. 8.3.6 porovnává získané hodnoty charakteristického kmitočtu, který byl přelaďován, avšak získané hodnoty kmitočtů jsou v tabulkách nesprávně zapsány. Z pohledu čtenáře, je práce velmi nepřehledná a obsahuje mnoho nesmyslných či komplikovaných vět, které dělají práci velmi těžce čitelnou. Navíc student v práci kombinuje přítomný a budoucí čas, kde příkladem může být abstrakt nebo úvod. Práci hodnotím známkou E/59.
eVSKP id 101976