FILKA, T. Bezdrátová meteorologická stanice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Předložená diplomová práce se zabývá popisem, návrhem a realizací meteorologické stanice, jejíž specifikaci a zadání si stanovil student sám. Jedná se o poměrně náročné dílo sestávající z několika samostatných subjektů opatřených ovládacími, zobrazovacími a komunikačními prvky. Ty spolu tvoří navzájem propojený celek. V průběhu práce student pravidelně konzultoval problematiku dotýkající se návrhu, ale také i realizace, orientoval se v předložené problematice a byl schopen samostatného řešení. Harmonogram práce si student výborně rozvrhnul, takže byl schopen doplnit systém o některé další funkcionality, které nebyly předmětem zadání. Po odborné a technické stránce je student velmi dobře vybaven. Z důvodu dobrého rozvržení práce byla možnost několikeré úpravy textové části, která ve finální podobě koresponduje s vysokou úrovní realizační části diplomové práce. Přístupu studenta ať už k realizaci zařízení, tvorby textové části diplomové práce, nebo i k průběhu finálního měření a testování provozu nelze vytknout nic závažného. Naopak lze vyzvednout jeho nasazení a zájem dovést realizaci diplomové práce k dokonalosti, proto jeho práci hodnotím 94 body.
Úkolem diplomanta bylo vytvořit meteorologickou stanici využívající bezdrátového sběru dat a umožňující jejich záznam a vyhodnocení. Skutečnost, že se podařilo zdárně vytvořit funkční vzorek, poněkud narušuje finální zpracování práce. Na straně 51 je například čtenář odkazován, že bloková schémata jednotlivých částí jsou uvedena v kapitole 1.9“. Kapitola 1.9 se ovšem v čistě teoretické rovině zabývá přehledem komunikačních standardů, tedy úplně něčím jiným. Chce-li se čtenář něco dozvědět, musí hledat a někdy i domýšlet. Diplomová práce je kromě úvodu a závěru členěna do pěti částí. Teoretický úvod je pojatý vcelku široce a bohužel vyznívá, jako by vznikal ex post. Dá-li se práce rozdělit na teoretickou a realizační část, pak funkční vzorek svědčí o píli věnované realizační částí. Subkapitoly teoretického úvodu příliš nenavazují a subjektivně lze polemizovat o jejich účelnosti, případně hloubce rozpracování. V závěru (kapitola 6) diplomant konstatuje, že v „kapitole 1 byly prostudovány současné možnosti dostupných meteostanic a popsány možnosti…“. Toto ovšem práce neobsahuje. Podobně například v podkapitole 2.1.2 se autor odvolává na kapitolu 1.3, která má popisovat, že „existuje velké množství typů senzorů teploty, které se liší především rozlišením, spotřebou a cenou“. Přehled teplotních senzorů je pak uveden jinde, konkrétně v tabulce 5. I když prolog ke druhé kapitole uvozuje, že je zde popsán návrh systému, prolínají se zde informace týkající se samotného návrhu, tak informace, které by měly být součástí teoretického rozboru. Z pohledu přehlednosti a strukturování práce lze toto chápat jako velkou slabinu. To platí i pro část zabývající se návrhem softwaru. Pátá kapitola se zabývá praktickým měřením a testováním. Uvedené informace mohly být více prezentovány v souvislostech, mělo být zdůvodněno, co ovlivnilo použitý rozsah měření. Z formálního hlediska práce nevykazuje zásadní nedostatky, jsou tu drobné přelepy, z pohledu typografického nepůsobí vhodně samostatně stojící písmena na konci řádků. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě a přikládám-li váhu tomu, že výstupem je funkční vzorek a práce je prakticky zaměřená dávám následující hodnocení: a) Splnění požadavků zadání: 18 z 20 bodů. b) Odborná úroveň práce: 45 z 50 bodů. c) Interpretace výsledků a jejich diskuse: 13 z 20 bodů. d) Formální zpracování práce: 8 z 10 bodů. Celkem 84 bodů. Pokud bych měl práci hodnotit komplexně, pak bych byl přísnější.
eVSKP id 102937