NOVÁKOVÁ, T. Elektrické vlastnosti nanostrukturovaných povrchů TaxOy pro kapacitní aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
V diplomové práci oceňuji zejména samostatnou práci studentky s elektronovým rastrovacím mikroskopem a odbornou angličtinu, kterou studentka prokázala v psaném projevu. Oceňuji, že studentka dokázala obsáhnout a nastudovat široký okruh informací a zpracovala přehledný teoretický popis problematiky. Naneštěstí, z důvodu špatného časového rozvržení diplomové práce, byla většina experimentů provedena v posledním měsíci před odevzdáním, což se projevilo na kvalitě práce z hlediska vyhodnocení naměřených dat a na diskuzi výsledků. V práci jsou prezentována některá data, která neodpovídají skutečnosti. Někde jsou uváděny výsledky, aniž by byl uveden postup vyhodnocení. Studentka prokázala samostatnost při vypracování diplomové práce a rovněž dokázala využívat odbornou literaturu. Mohla však aktivněji využívat konzultace během celého semestru. S přihlédnutím k tomu, že je téma dosti složité a časově náročné, navrhuji studentce celkové ohodnocení stupněm B.
Text předložené diplomové práce má 95 číslovaných stran včetně 3 číslovaných stran přílohy, kde jsou grafy měření cyklické voltametrie. Je použito 47 odkazů, které jsou systematicky citovány. Text je doplněn seznamy obrázků a tabulek. Zadání práce vyžadovalo velký objem experimentálních prací s velmi širokou problematikou zahrnující elektrochemické procesy, vakuové depozice, elektrická a elektronická měření, a materiálovou diagnostiku včetně elektronové mikroskopie. Orientace v dané problematice vyžadovala také nastudování poměrně obtížných partií z popisu MIS struktury a diagnostiky jejich vlastností. Zde oceňuji velmi široký záběr diplomantky i potřebnou trpělivost pro zdárné dokončení práce. Teoretický úvod práce na stranách 11 až 31 popisuje vlastnosti struktury MIS a metodiku přípravy porézní aluminy a depozice testovaných vrstev. Tato část je zpracována přehledně, jen s minimálním výskytem chyb a neobratných formulací. Rozdělení do jednotlivých kapitol je optimální. Provedené experimenty, spočívající v přípravě vzorků dle zadání a zhodnocení jejich vlastností, jsou popsány v kapitole “3 Results and discussion“ na stranách 37 až 77. Vzhledem k tomu, že zkoumaná struktura je složitá a že kvůli porézní matrici a možným paměťovým efektům není snadné popsat její chování, je přesně definování vlastností vzorků problematické. To je možný důvod, proč je vyhodnocení naměřených výsledků z velké části prezentováno ve formě velmi podrobného popisu průběhů naměřených závislostí a návrhu možného vysvětlení vzájemných souvislostí mezi jednotlivými procesy. Pro spolehlivý popis chování zkoumaných struktur by bylo zapotřebí více vzorků a pravděpodobně také více času, než bylo v rámci řešení diplomové práce k dispozici. V textu předložené práce jsou však i některé nedostatky svědčící o nedostatečné pozornosti při editaci práce, nebo o nedostatku času při jejím dokončování. U většiny rovnic nejsou definovány všechny použité veličiny. Označení veličin a parametrů není jednotné. Chybí i definování souvislosti mezi jednotlivými rovnicemi. Zde uvedu jen některé nedostatky: Rovnice (25) na str. 25 nevychází rozměrově, je opomenutý exponent u závorky. Kapacita popisovaná v rovnici (25) na str.25 je označená CSCHL a je definovaná jako kapacita určená proudem omezeným prostorovým nábojem. Při exponenciální závislosti na přiloženém napětí má takto definovaná kapacita nejblíže k difúzní kapacitě přechodu. Kapacita popisovaná v rovnicích (26), (27) na str.26 je také označena CSCHL ale je to kapacita depletiční oblasti struktury MIS a mění se s odmocninou přiloženého napětí. Rovnice (26), (27) na str.26 a (34) na str.53 platí pro kapacitu na jednotku plochy, není to zde ale nikde uvedeno. (V grafech pro analýzu CV měření jsou rozměry na osách správně.) Koeficient “k“ použitý v rovnici (34) na str.53, který se odvodí z rovnic (26), (27) na str. 26., měl být na str.26 explicitně definován. Str. 51: Z popisu měření není jasné jaký je rozdíl mezi CTOT a CACC. I přes výše uvedené nedostatky je však možné konstatovat, že zadání práce bylo v plném rozsahu splněno. Ve své diplomové práce slečna Tereza Nováková prokázala, že je schopna samostatně vyřešit zadání technického charakteru. Práci proto doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 102949