PIŇOS, M. Bezsensorové řízení polohy solenoidu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2017.

Posudek vedoucího

Grepl, Robert

Student předložil diplomovou práci, která se důkladně věnuje zadanému problému a prezentuje zajímavé výsledky. Text práce a doprovodné obrázky jsou zpracovány precizně, srozumitelně a s vysokou informační hustotou. Z rozsahu práce je patrné, že student věnoval řešení velké úsilí a je zcela zjevně schopen při překonávání překážek vytrvat a dosahovat cílů. Jako vedoucí práce dále mohu konstatovat, že student pracoval převážně samostatně, iniciativně a cílevědomě, přitom však kritické části postupu konzultoval a byl schopen přemýšlet o doporučeních a případně podle nich korigovat postup. V tomto kontextu nemohu učinit jinak než hodnotit studenta ve všech směrech známkou A.

Posudek oponenta

Chalupa, Jan

Student zpracoval velmi zajímavé téma a dle písemných a fyzických výsledků, které jsem měl možnost vidět a se studentem konzultovat je zřejmé, že se v dané problematice dobře zorientoval. Úplně obyčejný solenoid byl podroben zkoumání a byly zjištěny i jeho charakteristiky, které výrobce v žádném případě neuvádí. Díky tomuto komplexnímu přístupu bylo možné získat téměř dokonalou představu o fyzikálním modelu. Tyto poznatky jsou využité v práci hlavně pro účely linearizace soustavy, kompenzace teploty a hlavně pro získání převodních vztahů mezi odhadovanou polohou solenoidu a měřenými veličinami. Práce obsahuje pár nedostatků, například ve schématu na obrázku 1.3.6. je chybně znázorněn vstupní diferenciální zesilovač. V kapitole 3.1.6. student uvádí, že bipolárním spínáním můstku zadarmo zdvojnásobí zvlnění proudu, zadarmo to rozhodně není. Vyšší ztráty, spotřeba v klidovém stavu, vibrace solenoidu, snížení rozlišení střídy atd. Průběhy v grafech 3.3.8. bych očekával v jiném tvaru, zdá se, že je nevhodně nastavená frekvence PWM vzhledem k velikosti indukčnosti solenoidu. Výpočet teploty tak jak je implementován v simulinku bude určitě způsobovat komplikace na začátku simulace a možná i během ní, proto by bylo asi vhodnější implementovat jiný algoritmus pro její zjišťování. Pozitivně hodnotím způsob, jakým student přistoupil k realizaci testovacího standu, a že úspěšně vytvořil dílčí části, které byly nezbytně nutné pro efektivní práci. Výsledná ustálená odchylka žádané polohy je až překvapivě malá vzhledem k tomu, že byl použit úplně obyčejný solenoid a také vzhledem k tomu, že vše funguje na experimentální elektronické soustavě, která nemůže být tak dobře optimalizována jako například hotový produkt. Práci hodnotím jako výborná/A.

eVSKP id 100835