ŠVARC, M. Pětiválcový vznětový motor pro užitková vozidla [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2017.

Posudek vedoucího

Píštěk, Václav

Zadání bylo splněno v celém rozsahu, použité postupy a metody byly aplikovány v zásadě správně. Autor nicméně pouze aplikoval známé školní postupy, bez náznaků aspoň dílčích vlastních tvůrčích přístupů, k čemuž se nabízela řada možností. Některé pasáže textu pak působí doslova zmateně. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Kučera, Pavel

Pan Švarc měl za úkol navrhnout hnací ústrojí pětiválcového vznětového motoru pro užitková vozidla jako člena unifikované řady motorů. K cílům student přistoupil dle zadání a v první fázi včetně rešerše autor popisuje výpočet sil působících na klikový mechanismus, jeho vyvážení, návrh klikové hřídele, modální analýzu, torzní kmitání a výpočet únavové pevnosti. Dále po návrhu torzního tlumiče klikového mechanismu je provedena analýza nového torzního modelu a výpočet únavové pevnosti. Avšak autor v některých kapitolách popisuje technické problémy ne zcela jasně. Vztah (3) na str. 21 je přibližný, čemuž by měl odpovídat i matematický zápis. U obr. 12-13 a 15-16 není zřejmé, pro jaké otáčky byly tyto průběhy stanoveny, bylo by to vhodné uvést do popisu obrázku. U vztahů (12) a (13) by bylo vhodnější mluvit o složkách síly působících na ojniční čep, nikoli v ojnici. Popis v kap. 3.7 je poněkud zmatený a pro běžného čtenáře sotva pochopitelný. U amplitud harmonických složek točivého momentu (obr. 54) není zřejmé, zda se jedná pouze o složky od tlaku plynů, nebo byly uvažovány i setrvačné síly posuvných částí pro některé otáčky. Chybné postupy jsou také v kap. 8.1, které se pak přenášejí do kap. 9, kde dynamický model podle obr. 66 zjevně neodpovídá případu viskózního tlumiče. Tyto nesprávné úvahy se pak přenášejí do dalšího výpočtového postupu. Z následujících obr. 70 a 71 je zřejmé, že do programu pro výpočet torzních momentů byly zadány parametry viskózního tlumiče na rozdíl od předchozího analytického výpočtu správně, a tudíž tyto výsledky lze akceptovat jako použitelná vstupní data pro následnou kontrolu bezpečnosti k mezi únavy. V práci se také nachází drobné nepřesné výrazy, formátování a pravopisné formality, např. v obsahu nejsou použity nadpisy třetí úrovně, Pojem „Značka“ pro veličiny v tab. 3 na str. 18 není příliš vhodný. Totéž se pak opakuje i v dalších tabulkách a autor používá spojení „budící složky“ místo „budicí složky“. Z hlediska vlastního přínosu zde nejsou žádné nové postupy a autor používá jen běžné přístupy. Přesto autor splnil celkové požadavky a práce je doporučena k obhajobě.

eVSKP id 99711