ŠROM, J. Analýza procesu ohybu trubky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2017.

Posudek vedoucího

Peterková, Eva

Cílem diplomové práce Jana Šroma bylo nalézt vhodné konstrukční řešení nástroje, které by snížilo vznikající ovalitu při ohybu trubek. Studentovi se úspěšně podařilo nasimulovat daný proces tváření s nově navrženým nástrojem a na základě těchto velmi příznivých výsledků byl daný nástroj vyroben a odzkoušen v dané firmě. Výsledek řešení této diplomové práce se tak stalo velkým přínosem pro danou firmu. Student během řešení této práce postupoval velmi aktivně, samostatně a svědomitě. Vyzdvihuji jeho samostatnost v jednání s danou firmou a realizaci experimentů.

Posudek oponenta

Řiháček, Jan

Předkládaná diplomová práce pojednávající o analýze procesu ohybu trubek splňuje požadavky zadání a je na výborné úrovni. Úvod práce je věnován teoretickému rozboru problematiky ohýbání trubek, tj. popisu činitelů procesu, základních výpočtů a principů. Praktická část práce se potom zabývá především návrhem úpravy ohýbacího nástroje vedoucího k eliminaci ovality průřezu ohýbaných trubek. Práce je členěna logicky a přehledně. Autor při zpracování tématu spolupracoval s danou firmou, díky čemuž je práce zčásti utajena a tedy nebylo možné prezentovat všechny dosažené výsledky. I přes to kladně hodnotím zvláště zdařilé zpracování experimentální části. Každé konstrukční řešení autora je vhodně podloženo teoretickou rešerší i numerickou simulací MKP. A právě při teoretickém popisu MKP, jakož i při jejím praktickém použití, se vyskytují některé nepřesnosti. V teoretické části věnující se MKP se objevuje tvrzení, že diskretizace označuje nahrazení spojitého kontinua systémem bodů, což není pravda. Rovněž tvrzení ze str. 28, tedy: prvky (myšleno prvky sítě MKP) lze ve zvolené dimenzi volně kombinovat, je zavádějící. V praktické části je potom na str. 48 uvedena nesprávně výsledná hodnota maximálního přetvoření, zjištěná analýzou MKP (obr. 50), jako poměrné přetvoření v procentech. Nejspíš se ovšem jedná o efektivní hodnotu logaritmického přetvoření. Navíc nerovnoměrné rozložení prvků aplikované sítě MKP po průřezu trubky může způsobovat nepřesnosti ve výsledcích. Kromě občasných překlepů patří mezi další nedostatky např.: - na str. 13 je v textu chybně uveden odkaz na obr. 2 (správně patří zřejmě obr. 3), - na str. 14 není dostatečně vysvětlen úhel beta a stejně tak jednotlivé délky oblouků (bylo by zřejmě vhodnější popsat geometrickým modelem), - na str. 15 ve vzorci (2.5) není vysvětleno použité označení "r", které rovněž nekoresponduje s navazujícím obr. 5, - na str. 17 je při popisu zbytkových napětí uvedeno rozlišení: nelineární průběh - modrou barvou, zbytkové napětí - červenou barvou, ale v žádném obrázku toto barevné označení není použito, - na str. 23 a 24 jsou v textu i obrázcích použity pro stejný dílec rozdílné termíny: "přítlačná čelist" a "upínací lišta", což působí zavádějícím dojmem, - na str. 44 je v obr. 44 chybně popsána vodorovná osa (chybí symbol poměrného přetvoření pro smluvní diagram).

eVSKP id 100829