JANDRTOVÁ, S. Extrakce bioaktivních látek z výlisků modrých hroznů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Možností vytěžení zbytkových anthokyanových barviv z výlisků modrých hroznů se zabývá bakalářská práce Sabiny Jandrtové. Pro tento účel měla k dispozici výlisky hroznů odrůdy Zwegeltrebe a několik celých plodenství hroznů Cabernet Moravia. Připravené extrakty z výlisků charakterizovala stanovením vybraných chemických a fyzikálních vlastností. Pro teoretickou část bakalářské práce posluchačka prostudovala dostatečné množství české a především zahraniční literatury. V literární části popsala prakticky všechna zadaná témata. V laboratoři se rychle zapracovala a bezchybně zvládala všechny potřebné úkony přípravy vzorků i samotných analýz. Zvláště při experimentální činnosti vhodně aplikovala znalosti získané v průběhu studia. K zadaným úkolům přistupovala odpovědně a svědomitě. Při studiu teorie i při praktické činnosti byla samostatná a zručná. Pracovala vždy intenzívně a s nasazením. Možnosti dalšího zdokonalování studentky vidím především v důkladnějším zpracovávání získaných primárních dat, v širší diskusi výsledků a v rozvíjení jazykové a stylistické stránky psaného odborného textu. Posluchačka Sabina Jandrtová splnila všechny body zadání a poskytla ve své práci využitelné informace. Její bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím celkovou známkou VELMI DOBŘE – B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Studium literatury a její zpracování | B |
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou extrakce bioaktivních látek z výlisků modrých hroznů. Toto téma shledávám jako aktuální a zajímavé z hlediska nastoleného trendu využívání odpadních materiálů z potravinářského průmyslu. Nedá se sice očekávat, díky omezeným plochám vinic v ČR, že by množství odpadních výlisků do budoucna výrazně narůstalo, ale dá se minimálně počítat se setrvalým stavem. Teoretická část práce je sepsána na celkem 17 stranách. Úvod teoretické části je věnován stručné charakteristice rostlinného druhu Vitis vinifera, včetně popisu chemického složení bobulí. Na tuto část plynule navazuje kapitola zabývající se rozličným využitím plodů révy vinné. Tato část je velmi dobře sepsána, studentka čerpala z mnoha zdrojů, ale zcela nepochopitelně zde chybí podkapitola, která by shrnovala poznatky z oblasti využití hroznových výlisku, což je hlavním tématem práce. Finální část teoretické práce se pak věnuje anthokyanovým barvivům a způsobům extrakce a stanovení těchto látek. Studentka čerpala v rámci rešerše z 46 relevantních, správně citovaných literárních pramenů. Experimentální část je velmi dobře zpracovaná. Přehledně popisuje veškeré použité metody a postupy. Je patrné, že metody pro charakterizaci extraktů z výlisků byly záměrně zvoleny z portfolia metod vyučovaných v praktiku z analytické chemie potravin. To je dobrá volba, která umožňuje studentům praktickou aplikaci naučených postupů při analýze reálných vzorků. V kapitole Výsledky a diskuse studentka formou tabulek, bodových a sloupcových grafů prezentuje veškeré výsledky práce. Některé pasáže z diskuse by spíše patřily do experimentální části - např. str. 33 - Byla provedena extrakce výlisků révy vinné pomocí dvou zvolených rozpouštědel..... To se opakuje i v dalších částech této kapitoly. Co je třeba ocenit je přehledná prezentace výsledků. V grafech a tabulkách se velmi dobře orientuje. Z hlediska analýzy dat ale nepotěší, že u výsledků měření není (a to ani v experimentální části) popsáno, v kolika replikátech byly vzorky připraveny. U výsledků tak chybí jakákoliv forma vyjádření rozptylu dat či nejistoty měření. U vzorků jako jsou výlisky z hroznů se dá očekávat jistá míra nehomogenity. Pokud nebyly vzorky připravovány s dostatečným počtem paralelních opakování, tak může dojít ke snížení relevance výsledků. V preeliminarni studii se však tento nedostatek da částečně odpustit. Výsledky také mohly být podrobněji diskutovány a srovnány se studiemi podobného typu. Úroveň jazykového zpracování je na solidní úrovni - práce je srozumitelně napsaná. Studentka ale mohla zapracovat na korekci překlepů a chyb, které se v práci občas vyskytují. Celkově lze práci hodnotit pozitivně, z vědeckého hlediska se jistě jedná o přínos do série ovocnářských studií zpracovávaných na ústavu ÚCHPBT. Cíle práce Sabina Jandrtová splnila, BP splňuje požadavky vysokoškolské kvalifikační práce na FCH VUT v Brně a hodnotím ji známkou B - velmi dobře a doporučuji k obhjajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | C | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | B | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 100001