KRATOCHVILA, L. Tepelná analýza servo motoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2017.

Posudek vedoucího

Vlach, Radek

Student na svém tématu práce pracoval velmi pomalu, což se odráží ve výsledné práci. Během řešení práce téměř nekonzultoval postupy a dosažené výsledky, což se opět odráží na kvalitě odevzdané práce. Konzultace jednou za 2-3 měsíce je poněkud málo. Z práce je zřejmé, že byla psána velmi narychlo. V teoretické části jsou jisté nepřesnosti a překlepy. Odkazy na zdroje, ve kterých dané informace nemohou být, se také v práci objevují. Hlavně zhodnocení přístupu k modelování je poněkud zavádějící. „LPS je lepší a přesnější“, ale nakonec je celá práce dělána pomocí MKP. V práci zcela chybí analýza výsledků výpočtu. Výsledky jsou prezentovány pouze obrázky a tabulkami bez jakéhokoliv komentáře nebo vyhodnocení. Velmi stručné zhodnocení je až v závěru, přičemž poslední bod zadání je zhodnocení výsledků a vyvození doporučení. Celkově lze práci hodnotit jako průměrnou. Jako jediný přínos vidím přípravu a provedení experimentu. Celkově tedy práci hodnotím známkou D.

Posudek oponenta

Duroň, Jiří

Předložená diplomová práce je věnována tepelné analýze servomotorů pro aplikaci v potravinářském průmyslu. Toto odvětví prochází dynamickým vývojem a přináší nové požadavky i na poli průmyslové automatizace. Z tohoto pohledu je zvolené téma aktuální a přínosné pro praktické využití. V práci jsou nejprve uvedena specifika vyplývající z požadavků na zajištění hygienických standardů potravinářského průmyslu. Ve třetí kapitole je popsána konstrukce obou typů vyšetřovaných servomotorů a rozebrány mechanismy chlazení. Čtvrtá část je pak věnována popisu hlavním veličinám, jejich definicím a jsou zde popsány mechanismy přenosu tepla. Dále jsou stručně zmíněny možné metody řešení problému. Kapitola je nazvána „Volba řešení problému“, nicméně volba metody, jejich výhody a nevýhody zde nejsou uvedeny. Následuje řešení vlastního tepelného modelu obou strojů, jsou zde popsána uvažovaná zjednodušení, definice okrajových podmínek a vyšetřovaných provozních režimů. Byla provedena citlivostní analýza s ohledem na hustotu konečněprvkové sítě. Následně jsou uvedeny grafické výstupy z modelu ukazující rozložení teplot jednotlivých částí stroje v řešených provozních stavech. Použité rozložení obrázků bohužel neumožňuje snadné porovnání v různých provozních stavech stroje, bylo by vhodnější seskupit výstupy ze simulací pro jednotlivé komponenty. Uvedené výsledky navíc neobsahují žádné slovní zhodnocení. Výsledky zjištěné z tepelných modelů byly následně porovnány s měřením na reálných prototypech, z tohoto porovnání vyplývá, že přesnost uvedených výsledků simulací je na dobré úrovni. V závěru práce je uvedeno shrnutí průběhu řešení, přijatá zjednodušení i potřebné změny předpokladů, které vzešly v průběhu řešení. Je zde provedeno stručné slovní porovnání obou typů servomotorů, avšak bez přesnějšího popisu. V práci zcela chybí energetická bilance vyšetřovaných strojů, ani jak se jednotlivé komponenty podílejí na odvodu ztrátového tepla, rovněž chybí vyvození doporučení dle bodu 4 zadání práce. Celkové zpracování práce by si zasloužilo více pozornosti a pečivosti. V práci se vyskytují chyby, kterým by se dalo alespoň zběžnou kontrolou předejít, již na prvních stránkách je uvedeno prohlášení o vypracování bakalářské práce namísto práce diplomové. Grafická úroveň práce, zejména grafů, je průměrná, v práci je velké množství typografických prohřešků.

eVSKP id 101127