SEJKORA, P. Mechanismy MPT a MPTCP v datových sítích a jejich efektivita [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Diplomová práce se věnuje problematice vícecestného přenos dat použitím mechanismů MPT a MPTCP. Student nejprve pravidelně konzultoval problematiku při hledání vhodného řešení, jak přistoupit k popisu chování a vyhodnocení daných mechanismů. Později však společná komunikace byla velmi omezená. Ke konečné podobě závěrečné práce bylo možné se vyjádřit jen velmi málo, protože pouze ve velmi rozpracované podobě mi byla předložena těsně před jejím odevzdáním. Rozsah práce je velmi omezený, kdy autor velmi rychle a stroze, především v kap. 5 přistupuje k např. popisu nastavení uvedením výčtu příkazů bez bližší diskuze parametrů těchto příkazů. Podobně je tomu v kap. 6, kde je uveden konfigurační soubor pro MPT bez popisu alespoň těch klíčových parametrů, které pak významnou měrou ovlivňují vlastní přenos, navazování dalších cest atd. Kap. 7 uvádí dosažené výsledky jednotlivých mechanismů za definovaných podmínek a omezené přenosu. Přestože čtenář je úvodním odstavcem připraven na to, že „Podrobný komentář bude na konci podkapitoly spolu s grafy dosažených hodnot.“, v úvodu těchto podkapitol chybí popis významu daného scénáře, co od něho očekává atd. Jednotlivé tabulky mají sice návěští, ale s ohledem na chybějící text, který by vhodně na jednotlivé tabulky odkazoval, je velmi složité sledovat myšlenkové pochody autora. I zde ukazuje problém strohého vyjadřování, kdy mezi jednotlivými tabulkami (např. kap. 7.3.1) jsou vloženy jednoduché a krátké věty, jakoby vytržené z kontextu. Postrádám pak i vzájemné srovnání mechanismů v rámci jedno (či dle potřeby více) grafu, kde by rozdíly byly více patrné. V současnosti je nutné rozdíly hledat v množství tabulek. I přes uvedené výtky doporučuji práci k obhajobě.
Předložená práce nesplňuje dostatečně požadavky zadání, její odborná úroveň neodpovídá diplomové práce, učiněné závěry jsou často chybné a použitá metodologie nejasná či v řadě případů ne zcela správná. Po formální stránce má práce taktéž celou řadu nedostatků. Vzhledem k připomínkám, které jsou detailněji popsány níže, navrhuji hodnocení F/40. Konkrétní připomínky k odborné stránce práce: Měřící uspořádání (Obr. 4.3) je nedostatečně popsáno a není možné dobře posoudit vhodnost dané topologie, není např. vůbec zřejmé, jaký je účel komponenty „vSwitch2“. Za zásadní problém však považuji, že není jasné, jak byly následně přidávány další přenosové cesty, jak je zmíněno na str. 20, což je přitom pro práci klíčové a na co navazují naměřené hodnoty. U těchto naměřených hodnot pak navíc není ani uvedeno to, odkud byly získány, tj. která z komunikujících stran je poskytuje. Dále nepovažuji za příliš šťastné rozhodnutí volit jako referenční tok především hodnotu 1 Mb/s, vzhledem k tomu, že na reálné chování datového toku má největší vliv násobek přenosové rychlosti a zpoždění, tj. tato uměle velmi nízká přenosová rychlost výsledky významně ovlivňuje a potlačuje potenciální degradaci dosahovaných parametrů. Ostatní zvolené hodnoty, např. procentuální vyjádření ztrátovosti paketů či hodnota zpoždění nejsou nikterak komentovány a odůvodněny, přitom mají na dosažené výsledky významný vliv. Hodnoty v tab. 7.4 (str. 31) naznačují, že TCP protokol nebyl nastaven správně, jelikož TCP protokol v takto ideálních podmínkách nebude mít při dostatečné velikosti okna problém dosáhnout propustnosti více než 9,4 Mb/s (při jednom TCP spojení). Navíc jsou zde uvedeny chybné závěry, že je to vlivem pomalého startu TCP, což však na 60 s trvající test nemůže mít znatelný vliv. Z dosažených výsledků (např. obr. 7.1, či porovnání tab. 7.4 a 7.8) je patrné, že vliv umělého zhoršení parametrů přenosové trasy je odlišný od toho, co je očekáváno teoreticky. Dosažené výsledky nejsou vhodným způsobem komentovány a odůvodněny, problém představují i výsledky shrnuté např. v tab. 7.10, ze kterých je patrný zvláštní trend z pohledu měřené propustnosti v závislosti na zvyšujícím se množství tras. Data ve všech tabulkách nejsou vhodně statisticky vyhodnocena, uvedena je pouze průměrná hodnota. Samostatnou kapitolou je pak testování UDP protokolu přes MPT (tabulky v kap. 7.4), ze kterých lze tušit dosažení určitých limitů propustnosti na daném měřícím pracovišti. Dále je poněkud zvláštní, že v obr. 7.4 je uvedena i hodnota pro 4,5 cest, což nedává smysl a není to nijak objasněno. V tomto grafu není viditelná podle legendy jedna ze závislostí. V případě měření protokolu MPTCP není vůbec jasné, proč jsou mezi dosaženými výsledky takové rozdíly (tab. 7.27 a tab. 7.28, řádek „procent maxima“, to stejné pak tab. 7.29 a 7.30). V posledním odstavci textu před závěrem se autor stručně vyjadřuje k porovnání MPT a MPTCP, avšak bez jakékoliv analýzy dosažených výsledků, či grafické reprezentace. V závěru práce pak konstatuje pouze obecná fakta a poznatky z počáteční fáze řešení daného tématu. Připomínky formálního rázu: V teoretickém úvodu by bylo vhodné více citovat použitou literaturu, první kapitole by mělo předcházet alespoň stručné vysvětlení dané problematiky, aby byla motivace srozumitelnější. Autor používá často velmi strohé věty a nevhodnou či nesprávnou terminologii (např. TCP rámec, správně segment, či „podsíť končila IP adresou“). Problémem je pak i špatná provázanost jednotlivých kapitol či velmi omezené množství textu. Autor práce velice často ignoruje fakt, že všechny obrázky by měly být číslovány, viz např. str. 29, neodkazuje z textu na obrázky ani tabulky. Dalším problémem je časté neuvádění jednotek dané veličiny a nevhodná volba typu grafů (počínaje obr. 7.1), nedostatečné popisky os, či chybný popis prezentovaných výsledků).
eVSKP id 102755