KUČERA, J. Koncepce tepelné obálky lehkého habitatu pro extrémní prostředí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2017.

Posudek vedoucího

Katolický, Jaroslav

Student prokázal schopnost samostatné tvůrčí činnosti, zpracovával bakalářskou práci samostatně a splnil podmínky zadání práce. Předložená bakalářská práce obsahuje všechny náležitosti předepsané zadáním, a proto ji doporučují k obhajobě.

Posudek oponenta

Charvát, Pavel

Zadání bakalářské práce zahrnovalo literární rešerši v oblasti habitatů pro extrémní prostředí, zhodnocení konstrukcí tepelných obálek existujících habitatů a návrh vlastního řešení tepelné obálky lehkého habitatu. V rešeršní části student uvádí dva příklady stacionárních habitatů a tři příklady mobilních habitatů (včetně obytného karavanu). Malý počet uvedených příkladů zřejmě souvisí s úzce pojatou definicí habitatu a jeho účelu. Výhody a nevýhody jednotlivých řešení jsou v práci zmíněny velmi stručně. Identifikace problematických míst pro integraci tepelné obálky do konstrukce habitatu je v práci zmíněna pouze obecně a ve vztahu k většině uvedených příkladů v práci chybí. Tato skutečnost zřejmě souvisí s tím, že pro většinu uvedených habitatů neměl student dostatečně detailní informace o konstrukčním provedení jejich obálky. Hlavní část práce je věnována řešení tepelné obálky a tepelných mostů u ideového habitatu pro dvě osoby. Uvažovaný habitat má šestiúhelníkový půdorys a objem 50 m3. Z práce bohužel není zřejmé, k jakému účelu nebo v jakých podmínkách má být prezentovaný habitat používán a jakým způsobem budou zajištěny uvažované podmínky uvnitř habitatu. Většina výpočtů byla provedena pro venkovní teplotu -15 °C, která odpovídá návrhové teplotě pro stavby v podmínkách České republiky. V provedených výpočtech jsem nalezl řadu chyb a nesrovnalosti (viz poznámky a dotazy). Po grafické a jazykové stránce je práce na dobré úrovni. Přes zmíněné chyby ve výpočtech je třeba ocenit praktickou část práce zaměřenou na návrh tepelné obálky habitatu, včetně analýzy tepelných mostů pomocí nástroje Therm 7.4. Poznámky: Dělení habitatů v obr. 1 na str. 16 by si v práci zasloužilo širší diskuzi a bližší vysvětlení. Podle mého názoru chybí v rozdělení modulární habitaty, které mohou mít stejnou nebo smíšenou konstrukci - některé moduly celistvé, některé rozkládací, některé nafukovací, ale všechny moduly spojeny do jednoho habitatu. Příklad podobného habitatu uvádí student na str. 18. Typickým příkladem modulárního habitatu pro extrémní prostředí je v tomto ohledu mezinárodní vesmírná stanice ISS. U řady použitých vztahů není uveden zdroj např. rovnice (8) až (11). Stefanův-Boltzmannův zákon v rovnici (6) na str. 27 je zapsaný chybně, protože Ti^4-Tu^4 nelze zapsat jako delatT^4. Navíc, rozdíl mezi vnitřní výpočtovou teplotou a povrchovou teplotou okolních ploch, při výpočtu navýšení součinitele přestupu tepla v důsledku přenosu tepla radiací, nedává v případě habitatu příliš smysl. Z obr. 18, 20, 22, 24, 26, 28, 30 je vidět, že tepelné mosty ovlivňují teplotní pole v navazujících konstrukcí do značné vzdálenosti od místa jejich vzájemného kontaktu. Vzhledem k tomu, že jednotlivé panely habitatu a také dveře mají tepelné mosty na všech okrajích, je pravděpodobné, že volba uvažované vzdálenosti „b“ ovlivňuje do jisté míry hodnotu součinitele prostupu tepla a tím také hodnotu lineárního činitele prostupu tepla (tepelného mostu).

eVSKP id 103776