KVAPIL, L. Efektivnost strojového překladu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Lukáš Kvapil ve své práci analyzuje možnosti strojového překladu a ptá se po okolnostech, které ovlivňují jeho efektivnost či funkčnost. Tyto okolnosti, přestože nejsou představeny do nejmenšího detailu jsou, domnívám se, dostatečně ilustrativní pro to, aby si čtenář předkládané bakalřské práce měl možnost učinit obrázek o překážkách, které stojí nejen před strojovým překladem, ale před překladem obecně. Přes některá zjednodušení ukazuje autor práce dostatečnou orientaci v lingvistické problematice a jazykovědných teoriích. Dále jsou v práci představeny různé modely strojového překladu, včetně zřejmě nejpokročilejšího, založeného na modelaci neurálních sítí. Lukáš Kvapil se nezalekl ani toho, že nás otázka po strojovém překladu nutně přivádí k otázkám, které nejsou již jen čistě jazykové a netýkají se výhradně ani oblasti počítačové vědy, konkrétně tedy do oblasti umělé inteligence, jež s sebou nese rozmanité otázky po roli jazyka v procesu kognice, po tom, čím definovat lidskou mysl, vědomí a rozumění. I s touto oblastí se autor práce vypořádal způsobem, který lze očekávat od studenta bakalářského programu a místy dokonce i způsobem kvalitativně vyšším. Svůj výzkum dovádí Kvapil až do současnosti, neboť v praktické části práce analyzuje fungování překladače Google Translate, který pro dvojici angličtina – čeština zavedl NMT teprve nedávno. Přestože autor předesílá, že praktická část práce je pouze ilustrativní, přece jen se domnívám, že vyhodnocení překladatelských výsledků mohlo být provedeno důkladněji a autor mohl dojít k abstraktnějším závěrům, než se ve skutečnosti stalo. Na druhou stranu se domnívám, že výběr typu textů pro hodnocení možností NMT byl vhodný a základní informaci o možnostech NMT nám bezpochyby poskytuje. Na závěr bych z pozice vedoucího práce vyzvedl samostatnost, s níž L. Kvapil k práci přistupoval, především co se týče práce se sekundárními zdroji a vyhledávání relevantních přístupů k tématu (využití teorie skoposu). V práci se objevují jazykové chyby především v oblasti interpunkce, narazíme na některé neobratné či nefunkční obraty a nesprávné použití členů. Statisticky největší množství chyb kupodivu nalezneme v české verzi abstraktu (interpunkce, shoda podmětu s přísudkem, překlepy).
Práci na téma Efektivnost strojového překladu je možné rozdělit do dvou částí: první popisuje teoretická východiska týkající se rozdílů mezi různými jazyky, metodologii překladu a metody strojového překladu. Druhá část se věnuje evaluaci počítačového překladu tří krátkých textů. Celkově práci hodnotím jako velmi kvalitní, a to především z pohledu obsahového. Autor je schopný odborně a zároveň srozumitelně popsat problematiku strojového překladu, myšlenky jsou jasně formulovány a je zřejmé, že autor tomuto tématu dobře rozumí. Velmi pozitivně hodnotím aktuálnost tohoto tématu vzhledem k nedávné změně metody využívané nejčastěji používaným překladačem Google Translator, který od dubna při překladech mezi angličtinou a češtinou používá neuronové sítě. Práce má nicméně i několik nedostatků, které bych rozdělil do dvou oblastí: Za prvé, postrádám jasně popsanou metodologii výběru analyzovaných textů, jejichž počet a délku nepovažuji za dostatečnou. Autor analyzuje strojový překlad krátkého novinového článku, krátké kapitoly z manuálu a krátké kapitoly z beletrie. Není však jasné, na základě čeho vybral právě tyto texty a tak trochu se nabízí, zda nevybral ty, ve kterých našel dostatek chyb, na které by poukázal. Autor sice na str. 27 píše, že cílem této evaluace není podrobná analýza chyb, ale že se jedná spíše o ukázku úrovně kvality, která může být od překladače očekávána. Nicméně pokud mají tyto ukázky sloužit jako podklad pro závěry, že v blízké budoucnosti strojový překlad nenahradí lidské překladatele, očekával bych větší reprezentativnost analyzovaných textů. Za druhé, výborný dojem z práce bohužel snižuje velký počet jazykových chyb, a to nejen v samotném anglickém textu, ale také v českém abstraktu. Vzhledem k tomu, že frekvence těchto chyb je nejvyšší v úvodní kapitole práce, velmi to snižuje první dojem z ní. Předkládanou práci považuji za velmi kvalitní a hodnotím ji 85 body, tedy známkou B.
eVSKP id 102117