MUDRICH, T. Vývoj zobrazovacích zařízení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Práce má dvě části – první je teoretická a přináší ucelený přehled vývoje zobrazovacích zařízení od prvních displejů až po nejmodernější technologie včetně technologií budoucích. Autor se podrobně zabývá tím, jak dané technologie fungují a jaké jsou jejich parametry. Je zde včleněna i kapitola, ve které autor popisuje, jak vytvořil svůj vlastní hologram, svůj popis hojně doplňuje patřičnými obrázky. Druhá část je praktická a obsahuje průzkum toho, kolik vědomostí a jaký postoj zaujímají lidé různých věkových skupin k zobrazovacím technologiím. Průzkum je doplněn pečlivým vyhodnocením odpovědí. Téma je velmi důkladně zpracováno, je vidět velké nadšení autora pro danou problematiku. Velký přínos spatřuji v tom, že práce není pouhým soupisem faktografických informací, ale je zde snaha vnést vlastní vhled a invenci (hologram, průzkum). Po jazykové stránce je práce velmi dobrá s občasnými nedostatky v interpunkci např. u podmínkových vět (s. 13), vedlejších vět obsahových uvozených spojkou „that“ (s. 13), u vztažných vět adjektivních (s. 5, 12, 13, 20..) Autor nepřesně používá pravidla ve shodě podmětu s přísudkem (s. 6, 12), některé formulace jsou stylisticky neobratné. Text je přehledný, logicky členěný, v rámci větší sevřenosti bych však volila častější použití spojovacích příslovcí. Styl práce je populárně naučný s patřičnou mírou formálnosti. Graficky je práce na velmi slušné úrovni, text je doplněn vhodnými obrázky a grafy. Formální náležitosti splňují daná kritéria. Závěr: Přes veškeré drobné připomínky práci hodnotím velmi kladně. Doporučuji ji k obhajobě a navrhuji hodnocení „výborně“.
Práce na téma Vývoj zobrazovacích zařízení se zabývá historií těchto zařízení, jejich popisem, a v neposlední řadě obsahuje krátkou praktickou část, ve které student na základě vlastního dotazníku shrnul povědomí uživatelů o těchto zařízeních. Převážná část práce je teoretická, student ji zpracoval velmi přehledně. Jazyk práce je na velmi vysoké úrovni, vyskytuje se v ní pouze pár chyb, především v interpunkci. Hlavním problémem teoretické části je nedostatečná citace zdrojů v textu. Student prezentuje mnoho informací jako všeobecně známá fakta, i když je zřejmé, že byly čerpány ze sekundární literatury, na kterou však student v textu neodkazuje. Odkazováno je pouze na přímé citace. Tento problém se týká především kapitoly o historii zobrazovacích zařízení. Oceňuji snahu autora rozšířit teoreticky pojatou práci o vlastní výzkum, mám k němu však určité výhrady. Chybí mi úvodní kapitola shrnující cíle výzkumu a metodologii, tento výzkum je poprvé zmíněn až na straně 25. Druhým problémem je potom nedostatečná reprezentativnost respondentů. Snahou autora bylo porovnat povědomí o zobrazovacích zařízeních u tří věkových skupin, v každé skupině je však jiný počet respondentů a liší se počty respondentů mužského a ženského pohlaví. Nejsem si tedy jist, jak moc jsou závěry tohoto výzkumu relevantní. Posledním problémem této bakalářské práce je občasná přílišná subjektivita a přílišný osobní pohled na věc, které nejsou pro tento typ práce vhodné, např. „It was surprising for me…“ (str. 26), „I inherited one CRT display and use it in my student flat…“ (str. 28). Předkládanou práci nicméně považuji za velmi zdařilou a hodnotím ji 80 body, tedy známkou B.
eVSKP id 102086