LOKAJOVÁ, A. Micelární interakce v podmínkách fázově separovaného hydrogelu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.

Posudek vedoucího

Mravec, Filip

Studentka Aneta Lokajová zpracovala bakalářskou práci na aktuální téma z oblasti fázově separovaných hydrogelů a jejich výzkumu pomocí fluorescenční spektroskopie. Práce nemá žádné závažné nedostatky, nicméně mohla být zpracována s výrazně větším nasazením a dosáhnout kvalitnějších výsledků. Práci navrhui k obhajobě s celkovým hodnocením dobře /C.

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Aneta Lokajová měla dle zadání své bakalářské práce za úkol experimentálně potvrdit či vyvrátit mezimicelární interakce v prostředí fázově separovaného gelu. Již zkraje je však třeba konstatovat, že předloženou prací se studentka tomuto konkrétnímu cíli ani neblíží. Typickým znakem práce je maximální možná stručnost. V teoretické části se to dá považovat i za klad – autorka předkládá krátký a poměrně čtivý souhrn základních teoretických souvislostí týkajících se tématu práce. Neméně stručná je i literární rešerše soustředěná do kapitoly Současný stav problematiky. V této části práce nicméně čtenáře zamrzí, že se autorka podrobněji nezaměřila na hydrogelové soustavy coby hlavní materiální předmět práce. Přestože z formulačního hlediska není textové části práce co vytknout, vyskytuje se v ní značné množství formálních a věcných chyb. Jako příklad uvádím: - špatná kvalita obrázků (viz. obr. 5, 10) - chybné použití velkých a malých písmen v Obsahu - chybné označení excitovaného elektronového stavu (E0) v obr. 8 - chyba v rovnici (3) Dalším obecný problém práce představuje využití a citace literárních zdrojů. Z celkem 32 referencí představují původní časopisecké publikace pouze méně než polovinu. Některé reference (např. [5], [7] ad.) nejsou v textu vůbec citovány, jiné jsou citovány opakovaně na jednom místě (např. „[1], [1]“ na str. 5, „[19], [19]“ na str. 15). Autorka také nezachovává obecný úzus postupného číslování referencí dle výskytu jejich citací v textu. Jednoznačně nejslabší stránkou práce je ovšem její experimentální část. Studentka realizovala množství experimentů, které dle mého názoru odpovídá spíše jednomu standardnímu laboratornímu cvičení nežli požadavkům kladeným na prakticky zaměřenou absolventskou práci. Získané výsledky jsou prezentovány v nepřehledné formě tabulek s naprostým minimem komentářů. Z výsledků jsou vyvozovány závěry, o jejichž správnosti je vzhledem k omezenému rozsahu realizovaných experimentů možné pochybovat. Pevně věřím, že v rámci obhajoby studentka využije přehlednější formu grafické prezentace dat a poskytne jejich podrobnější komentáře a interpretaci. Další věcné připomínky jsou soustředěny v otázkách oponenta. Závěrem konstatuji, že předložená bakalářská práce je spíše podprůměrnou absolventskou prací, jejíž kvalitu zvyšují pouze dobré stylistické schopnosti autorky. Cíle práce dle mého názoru byly splněny pouze zčásti. Přes všechny kritické připomínky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm „Uspokojivě (D)“.

eVSKP id 88193