SMEJKAL, J. Studium vlivu organických aditiv na deposici zinku z alkalického elektrolytu s využitím rentgenové difraktometrie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Zadání práce studenta Jana Smejkala bylo zaměřeno na studium vlivu organických aditiv na depozici zinku se saturovaných alkalických elektrolytů. K práci byly využity dostupné diagnostické metody skenovací elektronové mikroskopie a rentgenové difraktometrie. Řešení práce mělo přispět k identifikaci parametrů depositu, které jsou přítomností organických aditiv ovlivněny a identifikovat vhodná aditiva, která budou zabraňovat tzv. dendritickému růstu při vyšších proudových hustotách a zároveň budou vytvářet porézní struktury s dobrými difúzními vlastnostmi. Při řešení bylo nutné připravit větší množství elektrod a provézt rozsáhlou řadu pozorování a měření. Všechny tyto činnosti řešil student samostatně, průběžně docházel na konzultace týkající se vyhodnocení výsledků a aktivně řešil vyvstalé problémy. Z výsledků naměřených při zpracování semestrálního projektu byl také připraven příspěvek do soutěže EEICT, které se student aktivně zúčastnil. Bohužel i přes pečlivé nastavení provedených experimentů a množství konzultací bylo zpracování zejména experimentální části poznamenáno nedůsledností při kompletaci a diskuzi naměřených dat. Tato část je místy zatížena chybami, které vyplívají z nepřesné či nevhodné terminologie, špatných formulací, či chybně odečtených údajů z vyhodnocovacího softwaru PDXL. To Vše bylo pravděpodobně zapřičiněno nedostatečnou pozorností zejména při závěrečné kompletaci experimentální části práce. Student, i přes výše uvedené nedostatky, splnil zadání bakalářské práce a vzhledem k množství cenných dat, které práce přináší, práci doporučuji k obhajobě a přiděluji 78 bodů.
Pan Jan Smejkal odevzdal bakalářskou práci na téma Studium vlivu organických aditiv na depozici zinku z alkalického elektrolytu s využitím rentgenové difraktometrie. Práce byla odevzdána v rozsahu 58 stran, ve výčtu citované literatury je uvedeno 28 položek, z nichž většina jsou odkazy na anglicky psané články z odborných periodik. Práce má dobrou formální úroveň, vyskytuje se zde minimum překlepů a je psána srozumitelným jazykem, pouze místy dochází k záměně termínů (hydroxidovými místo hydroxylovými, difraktometr místo difraktogram apod.). Teoretický úvod má 14 stran, je rozdělen na dvě části, z nichž první se týká popisu fungování Ni-Zn článku a elektrochemických procesů na záporné elektrodě. Druhá a kratší část se týká popisu rentgenové difrakce a instrumentace metody pomocí práškového rentgenového difraktografu. K této části mám výhrady stran rozsahu i faktického obsahu. Popis principu využití rentgenové difrakce (XRD) ke stanovování vlastností materiálů je strohý. Většina experimentální části je zaměřena na studium přednostní orientace krystalitů, ale jakým způsobem vzniká difrakční spektrum samotné a jak jej ovlivňuje přednostní orientace (potažmo co to je přednostní orientace) je v práci zmíněno jen okrajově. V údajích o vlastnostech rentgenového záření je uvedena špatně vlnová délka. Vznik rentgenového (RTG) záření je popsán velmi vágně a nepřesně, způsob, jakým je záření detekováno, není popsán vůbec. V celé práci není uvedeno, jaký druh RTG záření byl k získání difrakčního spektra použit. V kapitole 2.2.4 je uvedeno, že difraktometr byl vybaven monochromátorem, což podle všeho není pravda. Experimentální část popisuje depozici zinku z elektrolytů na bázi KOH, do kterých jsou přidána různá aditiva a následnou charakterizaci depozitu pomocí rentgenové difrakce a rastrovacího elektronového mikroskopu. Experiment je proveden velmi systematicky a je také reflektováno, že vylučování zinku může probíhat dost odlišně také pro různé proudové hustoty. Mám následující poznámky: a) v některých spektrech se objevují peaky, které nejsou přiřazeny žádné složce. Vypadá to tak, jako že Vám ve vyhodnocení nějaká složka chybí. b) Na obr. 3.1 je uvedeno, že jste měřil prvkové spektrum, což v případě XRD není pravda c) Výsledky velikosti krystalitu v Tab. 3.4. jsou s největší pravděpodobností řádově špatně. Navzdory chybám ve vyhodnocení dat, které bohužel poškozují validitu některých dílčích výsledků, jsou závěry této práce správné a práce je přínosná pro pochopení vlivu aditiv pro potlačení dendritického růstu na strukturu zinkové depozitu. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením C 70b.
eVSKP id 103219