IŠTOK, M. Adaptivní číslicová filtrace biologických signálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.
Student Martin Ištok pracoval na problematice číslicového zpracování EKG signálů pomocí adaptivních systémů. Samostatně nastudoval obtížnou literaturu a používané typy adaptivních filtrů. Dobře zhodnotil možnosti filtrů a vybral nejvhodnější pro zpracování daného typu signálu. Výstupem projektu je kvalitně zpracovaná studie realizovaných adaptivních filtrů včetně jejich ověření. Výsledky bakalářské práce Martina Ištoka jsou hodnotné a odpovídají současnému stavu vědění v oboru číslicového zpracování signálů. Pozitivním momentem je také fakt, že student postupoval zcela samostatně a využíval konzultací s vedoucím práce.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Využití literatury | B | 8/10 | |
Splnění zadání | A | 46/50 | |
Formální zpracování práce | B | 17/20 | |
Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | A | 19/20 |
V práci jsou přehledně popsány základní typy adaptivních filtrů, které mohou být použity pro potlačení síťového brumu v signálech EKG. Autor implementoval a testoval celkem čtyři typy filtrů - prostý adaptivní filtr, jednoduchou úzkopásmovou adaptivní zádrž, úzkopásmovou adaptivní zádrž s číslicovým rezonátorem a úzkopásmovou adaptivní zádrž s adaptivním rezonátorem. Všechny filtry porovnal z pohledu zkreslení užitečného signálu. Pozoruhodný je posledně uvedený typ filtru, který je schopen se vyrovnat i s kolísáním kmitočtu rušivého signálu. K práci nemám závažné připomínky, jen několik poznámek. Nejasná je formulace týkající se činnosti prostého adaptivního filtru při různých počátečních fází síťového brumu a pomocného harmonického signálu (str. 18 a 19). Proč se autor omezil u tohoto typu filtru jen na tři poměrně velké délky impulsních charakteristik filtrů FIR (50, 100 a 150 vzorků)? Má opravdu praktický význam uvažovat dva vektory vah místo dvou skalárních vah u jednoduché úzkopásmové adaptivní zádrže? Dále mi není jasné, co autor míní signálem EKG nazvaným jako souhrnný zlatý standard (str. 46). Celkově působí práce velmi dobrým dojmem, je napsána přehledně a má velmi dobrou grafickou úroveň. V textu není mnoho gramatických chyb, jedna se však opakuje systematicky a asi stojí za zmínku: v souvětích, jejichž součástí je vzorec uvedený na samosatném řádku, není oddělující čárka uvedena bezprostředně za vzorcem, ale je na začátku řádku následujícího - kde se autor inspiroval? Zadání autor splnil, jedinou výhradu lze mít k poslední větě v zadání, která mu ukládá porovnat své výsledky s výsledky publikovanými; pokud v použitých publikacích výsledky nenalezl v porovnatelné podobě, měl to v práci uvést.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | 18/20 | |
Odborná úroveň práce | A | 48/50 | |
Formální zpracování práce | A | 9/10 | |
Interpretace výsledků a jejich diskuse | C | 15/20 |
eVSKP id 39225