PADALÍK, M. Algoritmy odbuzování při řízení střídavých motorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.
Téma diplomové práce je středně obtížné, avšak z praktického hlediska velmi užitečné. Problematika odbuzování asynchronních a synchronních motorů ne nezbytnou součástí návrhu řídicích systémů těchto pohonů, avšak dostupná literatura se jí zabývá obvykle velmi okrajově. Diplomant připravil algoritmy odbuzování asynchronního motoru, které byly následně implementovány na procesoru Freescale 56F8346. Algoritmy byly ověřeny a jsou funkční. V případě algoritmů odbuzování synchronního motoru byly algoritmy pouze připraveny a ověřeny v prostředí Matlab-Simulink. Příprava algoritmů pro odbuzování synchronního motoru měla charakter spíše výzkumné činnosti, která nebyla zcela v silách diplomanta, přičemž pro implementaci algoritmů na procesoru řídicího systému již nebyl dostatečný časový prostor. Diplomant pravidelně využíval konzultací. Při řešení diplomové práce se setkával s problémy s nepříliš dobrou znalostí programování v jazyce C, přičemž některé neznalosti byly poměrně zásadního rázu. Předložené diplomové práci pak lze vytknout zejména nízkou jazykovou úroveň, která zhoršuje orientaci čtenáře v textu.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění zadání | A | 48/50 | |
| Aktivita během řešení a zpracování práce (práce s literaturou, využívání konzultací, atd.) | C | 15/20 | |
| Formální zpracování práce | E | 10/20 | |
| Využití literatury | B | 8/10 |
Z předložené práce není zřejmé, zda bylo zadání zcela splněno. Je zde popsán převod algoritmů odbuzování pro asynchronní motor, ale pro PMSM zde o převodu není zmínka. Řešení lze považovat za náročné jak z hlediska odborného, tak z hlediska časového. Zadání mělo široký záběr. Vyžadovalo zvládnutí problematiky modelování asynchronních a synchronních motorů, jejich řízení, modelování v prostředí Matlab Simulink, programování v jazyce C a pomocí intrinsických funkcí signálového procesoru v prostředí CodeWarrior. V diplomové práci se student dle mého názoru příliš podrobně věnuje modelování asynchronního motoru v a,b,c souřadnicích a jeho převodu do souřadnic d,q. Jedná se o téma prodrobně popsané v dostupné literatuře. Velmi stručně jsou naopak popsány výsledky simulace odbuzování u synchronního motoru. Obrázky by měly svojí velikostí a popisem odpovídat okolnímu textu. U simulačních průběhů na obrázcích 11, 12, 13, 24 a 25 by možná bylo lepší zobrazovat modul zobrazovaných veličin. Z nich by bylo lépe vidět místa, kde dochází k omezení či nikoliv. Prezentované barevné plochy o ničem jiném ani nevypovídají. Seznam použité literatury není podle normy. Práce obsahuje velké množství nelogických vět. "... rozběh synchronní motor ...", "... konstanty je tedy zvětšit ...", student nerozlišuje mezi významem slov řídící/řídicí. Princip přímého řízení asynchronního motoru používá ne dvouhodnotovou ale tříhodnotovou regulaci okamžité hodnoty momentu a dvouhodnotovou regulaci modulu vektoru magnetického toku a ne jenom vektoru magnetického toku (str. 18). V seznamu parametrů použitého asynchronního motoru chybí vzájemná indukčnost a maximální proud 200V je asi nej překlep (str. 20).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | 16/20 | |
| Odborná úroveň práce | B | 40/50 | |
| Interpretace výsledků a jejich diskuse | D | 13/20 | |
| Formální zpracování práce | C | 7/10 |
eVSKP id 11608