HROMEK, J. Model pro řízení získávání energie ze solárního panelu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Malounek, Petr

Zadání bakalářské práce pana Hromka bylo čistě praktické. Výsledkem práce je laboratorní model, který je dále určen k výuce řídicích a optimalizačních algoritmů. Bylo třeba se seznámit s možnostmi získávání energie ze solárních panelů a její optimalizací. Dále pak s možnostmi řízení stejnosměrných a krokových motorů s využitím systému B&R. Student zadání splnil. Lze ocenit jeho píli, čas a mechanické konstrukční řešení. Doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Dvořáček, Martin

Předložená práce patří po odborné i časové stránce k těm náročnějším. Krom modelu vytvořeného v simulinku student vytvořil i skutečný model s fotovoltaickými články, SS motory pro náklon článků, s modelářskými servy pro polohování zdroje zvětla. Vše připojil k řídicímu PLC s vybranými vstup výstupními kartami, vše od firmy B&R. Práci lze rozdělit do dvou bloků. První blok kapitoly 1 až 5 jsou spíše teoretického charakteru a pojednávají o principu na jakém fotovoltaické články fungují, základních typech fotovoltaických článků, jejich učinnosti a možnostech jejího zvíšení. Pátá kapitola se věnuje základním typů konstrukcí pevné, jednoosé, dvouosé a jejich porovnání. Řada odstavců a obrázků je přejímána z jiných zdrojů (je na ně správně odkazováno). Tato část má 14 stran a svědčí o určitém přehledu v oblasti fotovoltaických článků, který student řešením zadané práce získal. Druhá část (kapitola 6) se věnuje již přímo vytvářenému modelu. Hned v úvodu kapitoly je uvedeno její rozdělení na dvě části. První se má zabývat realizací modelu v prostředí MATLAB/Simulink, druhá konstrukcí vlastního modelu. Nicméně v práci je to přesně naopak. Modelu vytvořenému v MATLABU je věnována všehovšudy jedna strana v navíc v druhé části kapitory. V příloze je vlastni modelové schéma. Vytvořený model však neobsahuje modely SS motorů pro náklon panelů, jak určuje zadání práce. V modelu vystupuje proměnná alfa, přičemž není uvedeno co znamená a není ani (stejně jako řada jiných) uvedena v seznamu zkratek. První čast kapitoly se věnuje konstrukci vlastního modelu. Obsahuje fotku vlastního modelu, je zhruba popsána základní konstrukce a možnosti modelu. Je zde zmíněn také problém při polohování zdroje záření pomocí modelářského serva. Jeho řízení je realizováno plně pomocí SW a klasického typu digitálního výstupu. Ze základní principu funkce PLC, které s určenou periodou spouští požadované ulohy, přičemž nejmenší perioda býva okolo 1ms, je zřejmé, že toto řešení ani řídit nemůže. Řízení mělo být řešeno v součinnosti se specializovanou výstupní kartou (PWM, připadně karta s kontrolerem), která by umožnila plynulou změnu šiřky řídicích pulsů serva. Kapitola 6.2 se zabívá vhodnou volbou zdroje záření pro vytvářený model. Není tu přesně specifikováno základní kritérium výběru, je však vybrán světelný zdroj realizovaný pomocí LED s vlnovou délkou 580nm aniž by byla zjišťována citlivost použitého fotovoltaického článku na danou vlnovou délku. Vytvořený model je pomocí řady specializovaných vstup výstupních karet připojen k PLC s vyzualizačním panelem, kde je vytvořena SW podporá umožňující základní řízení motoru. Vytvořené SW moduly jsou vhodně rozděleny podle částí, které v modelu řídí. Vytvořená vyzualizace umožňuje základní ovládání celého modelu a sledování aktuálního napětí na výstupu fotovoltaických článků. Kapitola 6.5 seznamuje s několika použivanými postupy pro sledování směru zdorje záření. Celkově práce nepůsobí konzistentním dojmem. Řada zdlouhavích, příliš neříkajících slovních popisů zapojení a funkce měla být nahrazena vhodným (byť třeba jednoduchým) grafickým vyádřením např. v podobě blokových schémat. Práce byla zjevně sepisována na poslední chvíli. I přes výše uvedené nedostatky celkově práce svědčí o bakalářských schopnostech bakaláře, a navrhuji hodnoceni 67body.

eVSKP id 30776