KANTOR, P. Pulzní nabíjení olověného akumulátoru využívající záporných proudových pulzů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student Bc. Pavel Kantor se ve své práci zabývá studiem pulzního nabíjení s využitím záporných proudových pulzů na užitné vlastnosti článků olověného akumulátoru. Student provedl veškeré experimentální práce na pracovišti elektrochemických zdrojů ústavu elektrotechnologie FEKT, zařízení a podmínky měření přizpůsobil přístrojovému vybavení a možnostem pracoviště. Na základě výsledků experimentů zpracoval diplomovou práci v rozsahu pouhých 33 stran včetně seznamu použité literatury. Teoretická část zahrnuje přehled používaných typů olověných akumulátorů, konstrukci a princip jejich činnosti. Dále se zaměřuje na popis metody nabíjení pulzním proudem, měřicího softwaru a pracoviště. Praktická část práce je věnována popisu výroby experimentálních elektrod, jsou uvedeny grafické výstupy formace a náběhového cyklování. Velmi stručně jsou popsány 3 experimenty, ve kterých byli testovány 2 články a pulzní nabíjecí režimy lišící se délkou nabíjecího a vybíjecího pulzu, délkou stání mezi nabíjecími a vybíjecími pulzy a velikostí proudu nabíjecího a vybíjecího pulzu. Z grafických výstupů těchto experimentů, které tvoří nejdůležitější část práce, jsou ovšem uvedeny jen průběhy napětí během 1-3 nabíjecích pulzů (cca 30s) pro oba články v různých stádiích nabíjení, navíc jsou nedostatečně popsané. V práci postrádám podrobný popis a kompletní výsledky všech provedených pulzních experimentů na obou článcích včetně grafických výstupů průběhů napětí a potenciálů při vybíjení, na konci nabíjecího pulzu a na konci intervalu stání a také průběhy náboje při vybíjení a během nabíjení po celou dobu trvání experimentu (1 experiment probíhal cca 1 týden). Tato data byla zaznamenávána během všech experimentů a student je měl k dispozici. Dále chybí srovnání kapacitních průběhů na obou článcích během pulzních experimentů včetně porovnání provedených režimů z hlediska jejich vlivu na průběh kapacity a délku nabíjení. Závěr je velmi stručný a obsahuje pouze tvrzení, že byly provedeny 3 experimenty na 2 článcích. Práce působí dojmem, že jí student nevěnoval dostatek času, zvláště praktická část je psána na poslední chvíli. Student práci bohužel nekonzultoval s vedoucím práce, což by uvedené nedostatky a problémy mohlo vyřešit. Uvedené grafy nejsou příliš kvalitní a působí dojmem vkládání pomocí printscreenu, navíc na počítači s nedostatečným rozlišením. V příloze se nachází 3 měřicí programy vytvořené v programovém prostředí VEE Pro 8.0, které autor nevytvářel, nejsou součástí zadání a nejsou ani popsány v práci. Měřicí programy slouží pouze pro zaznamenávání napěťových průběhů během pulzního nabíjení. Naopak měřicí program stručně zmíněný v práci je určen k cyklování článků metodou proudových pulzů. Tento program se v příloze nenachází a student se na jeho vytváření také nepodílel. Předložená práce a její zpracování nesplňují požadavky kladené na diplomovou práci. Z těchto důvodů práci v současné podobě nedoporučuji k obhajobě.
Student se ve své práci, zadané ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, zabývá problematikou olověných akumulátorů a jejich pulsního nabíjení. Práce je zpracována v rozsahu 33 stran včetně seznamu použité literatury, seznamu zkratek, obrázků a tabulek. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol. V první kapitole se student zabývá historií a principem činnosti olověného akumulátoru. V dalších dvou kapitolách popisuje pulsní nabíjení a programové prostředí Agilent VEE PRO, které bylo použito pro řízení pulsů. V praktické části student popisuje měřící pracoviště, měřící a řídící program a výrobu elektrod. Výsledkům je věnována poslední podkapitola praktické části. Rozsah této práce odpovídá spíše rozsahu bakalářské práce. V práci není vůbec informace, proč se zabývá pulsním nabíjením, jak se liší od standartního nabíjení a co je to záporný proudový puls. Některé věci jsou uváděny v jiných částech práce, než by mělo být a práce působí trochu nelogicky. Celkově by si tato problematika zasloužila daleko širší teoretický rozbor. Proto práci doporučuji k přepracování a hodnotím známkou F.
eVSKP id 66909