KLOHNOVÁ, K. Studium chemických procesů v atmosféře Titanu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2012.
Bakalářská práce byla realizována v širší mezinárodní sspolupráci na zařízení, které je průběžně přemisťováno mezi několika evropskými pracovišti. Proto byly poněkud omezené možnosti experimentální práce. Přesto se podařilo získat dostatek velmi kvalitních výsledků, které byly využity v již odeslaných publikacích. Studentka měla k dispozici dostatek zahraniční literatury, ale z jejích poznatků využila jen část, částečně i díky tomu, že její experimenty byly první svého druhu v celosvětovém měřítku. Kvalita zpracování výsledků je na celkově dobré úrovni a interpretace odpovídá zatím omezeným znalostem studentky v oboru, který v nižších ročnících není vyučován. Závěry práce mohly být formulovány jasněji i s dalšími perspektivami studia. Celkově studentka k práci zejména ve fázi vzprycování experimentálních dat přistupovala velmi odpovědně, bohužel vlastní práci začala sepisovat poměrně pozdě, což se negativně odrazilo na její kvalitě. Celkově práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm velmi dobře - B.
Autorka zpracovala práci na téma Studium chemických procesů v atmosféře Titanu. V teoretické části se studentka věnuje zejména popisu atmosféry Titanu a základům plazmové chemie a fyziky. V experimentální části je pak dostatečně popsána experimentální aparatura. V další kapitole jsou pak shrnuty výsledky měření pomocí uvedených metod. Data z experimentálních měření byla zpracována rutinně, bez větších problémů. Spektroskopicky byly stanoveny zejména vibrační a rotační teploty a identifikovány molekulární pásy dusíku, radikálu CN, alfa vodíku a uhlíku. Autorka však neprokázala schopnost okomentovat získané výsledky srozumitelně a jednoznačně. V celé práci se velmi často objevují formulace, které dávají nejasnou představu o realizovaných experimentech a výsledcích. U obsáhlých prací je potřeba věnovat zvýšenou pozornost zejména formulaci závěrů a abstraktů, které mají poskytnou ucelenou a přehlednou představu o nejdůležitějších výstupech vědecké práce. V závěru např. chybí zmínka o výsledcích měření intenzit pásů v závislosti na proudu a také o identifikovaných produktech výboje. Uvádět v závěru práce, že došlo k velkých chybám měření, protože byl vložen špatný filtr, považuji za zcela nevhodné. Po formální stránce splňuje práce všechny požadavky a to jak z grafického hlediska, tak z hlediska uspořádání textu a prezentace výsledků. Kvalita některých obrázků a jejich popisků, které jsou i v angličtině, je značně nejednotná. Celkové však studentka prokázala schopnost zpracovat nelehké téma komplexně a byly dostatečně splněny požadavky zadání práce. Drobné chyby v práci: str. 9: ...."nenasycené nitril". str. 12: chybný popis čísla obrázku. str. 19: "... byla dodávána plynná směs CH4: N2 v poměru 0,5; 1;..." - poměry plynu nelze udávat řadou čísel v procentech. str.21: zřejmě opomenuta číslovka před textem "... fialový systém ..." Otázky k obhajobě Z jakého důvodu nedocházelo ke klouzání výboje po elektrodách? Jednalo se o chybnou geometrii výboje, nedostatečné proudění plynu nebo jinou příčinu? Proč bylo přistoupeno k využití doutnavého výboje pro simulaci atmosféry Titanu? Byly podmínky měření přizpůsobeny podmínkám v atmosféře Titanu (tlak, teplota, atd.)? Na str. 27, v obrázku 21 je znázorněna závislost vibrační teploty N2 na proudu při různých koncentracích metanu. Autorka konstatuje, že u řady dat pro 2 % metanu je nejdříve nárůst a poté pokles, což z grafu rozhodně nevyplývá. Navíc se tato řada dat zcela vymyká logice nárůstu hodnot prezentovaných v tomto grafu. Není tato řada dat zatížena hrubou chybou měření? Měla být vůbec prezentována? V práci autorka píše poněkud neurčitě: "V mé práci poskytuji nově zjištěné výsledky z experimentálního měření, které dává nové poznatky z řad organické chemie" . Pomineme-li odvážnost tohoto tvrzení, může autorka práce tyto nejdůležitější nové poznatky více konkretizovat?
eVSKP id 23929