ŠMERDA, J. Měření rychlosti střel pomocí laserového paprsku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Lukeš, Zbyněk

V předložené bakalářské práci se student zabýval optickým měřením rychlostí střel. V prvé části teoreticky rozebral stávající měřící metody a popsal základní pojmy. Některé pojmy nejsou však popsány příliš vhodně. Poté vytvořil přípravek na měření rychlostí kuliček paintbalu. Tento přípravek můžeme považovat za největší přínos práce. Navržené schéma by potřebovalo lépe popsat, u některých obvodových prvků si nejsem jist správnou funkcí. Programová část by rovněž potřebovala vylepšit, jako vhodnější se mi jeví použít spíše přerušení mikroprocesoru než měřit stav fototranzistorů v nekonečné smyčce. Z práce není příliš jasné, které části byly oživeny. Po formální stránce je práce na nízké úrovni. Mnoho bylo převzato, stránky nejsou číslovány, v práci je značné množství překlepu a chyb. Student si zvolené téma bakalařské práce navrhnul sám, na konzultace se zastavil jen několikrát na začátku řešení práce, a potom těsně před odevzdáním. Proto iniciativu hodnotím jako nedostatečnou. Obhajobu podmiňuju předvedením funkčního vzorku.

Posudek oponenta

Šebesta, Jiří

Předložená bakalářská práce je na velmi nízké úrovni. Student se ve své práci až příliš věnuje obecnému popisu balistiky a profesionálním chronometrům (chronografům). Pro řešení měřícího systému zvolil metodu měření rychlosti pomocí snímání časových zpoždění přerušování laserového svazku střelou procházející vhodným mechanickým přípravkem. Pokud byl takový přípravek realizován, pak pouze ten lze považovat za přínosnou část práce. Následný rozbor elektronické části a požadavků na řídící mikrokontrolér je zcela nesprávný. Student provedl rozbor požadavků na požadovanou přesnost měření času a bitovou šířku časovače zbytečně rozsáhlými výpočty, přitom jde o jednoduchou nepřímou úměrnost. Následně řeší výběr vhodného procesoru a přitom vůbec neuvažuje jakým způsobem jsou čítače/časovače v těchto procesorech řešeny, resp. jak jsou odvozeny čítací pulsy od hodinového kmitočtu procesoru. Tomuto přístupu odpovídá i vlastní kód pro mikrokontrolér, řešený zcela nekoncepčně v nesmyslné smyčce v hlavním programu, bez využití přerušení, i když autor práce uvádí, že přerušení aplikuje. Nepochopil jsem rovněž část kódu určeného ke zobrazení výsledků na displeji. Je zjevné, že tento kód nemůže být funkční. Rovněž elektrické zapojení měřící jednotky vykazuje konstruktérské nedostatky. Vlastní text práce je rovněž na nízké úrovni a zásadní části jsou velmi strohé. Stánky nejsou číslovány, anglický abstrakt je nesprávný, zápis symbolů veličin je nesprávný.

eVSKP id 39431