JEZERČÁK, M. Měnič napětí 12 V / 230 V pro použití v automobilech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Student měl za úkol navrhnout a realizovat měnič napětí 12 V / 230 V pro použití v automobilech, který by umožnil napájet běžná elektronická zařízení středního výkonu. Jsem nucen konstatovat, že jak dosažené výsledky, tak i rozsah a forma prezentace práce jsou pod hranicí akceptovatelnosti. Předně je práce psána s nezvykle velkým řádkováním a mezerami kolem obrázků (přitom je její rozsah 28 stran – počítáno od úvodní kapitoly), většina obrázků v úvodní teoretické části je skenována a je nevalné kvality. Zvolený styl vyjadřování, téměř vypravěčského charakteru, by se více hodil do populárního článku, než pro bakalářskou práci. Student si zvolil méně náročnou variantu měniče, totiž měnič s výstupním napětím ve tvaru tzv. „modifikované sinusovky” (založen na komerčně dostupném integrovaném obvodu IR2153), nikoliv měnič kvalitnější s harmonickým průběhem napětí. Zařízení bylo realizováno, ale i přes celkovou jednoduchost nepracuje správně, neboť není dostatečně tvrdým zdrojem napětí (pokles cca 25 V při změně proudu o necelých 300 mA). Srovnání s komerčně dostupným měničem (správně pracujícím) tento výsledek pouze umocňuje. Vzhledem k tomu, že práce byla zadána již v roce 2011 a student měl dostatečně dlouhý čas na její vypracování, považuji prezentované výsledky za nepřijatelné. Práce nesplňuje obvyklé standardy kladené na bakalářské práce řešené na FEKT VUT v Brně, proto ji hodnotím pod hranicí přijatelnosti.
Cílem bakalářské práce byl návrh, simulace, realizace a měření DC/AC měniče z 12 VDC palubní automobilové sítě na napětí 230 VAC. Vytýčené cíle však nebyly splněny. V první části práce je zpracován teoretický rozbor, který však nepříliš koresponduje se zadáním. Student zde zevrubně popisuje rozdělení měničů napětí, kde například uvádí a popisuje principielní schémata silových částí měničů od snižujícího až po invertující měnič bez transformátoru, pak zcela nesmyslně popisuje zdvojovač napětí, načež uvádí obecný princip spínaného zdroje. Následuje velmi strohá a spíše jen popisná část o DC/AC měničích bez analýzy možných řešení a bez jakéhokoli matematického aparátu důležitého pro vlastní návrh. Druhou částí práce je návrh DC/AC měniče s řídicím obvodem IR2153 o výkonu cca 150 W s uvažováním výstupního střídavého napětí s průběhem modifikované sinusovky. V návrhu je uvedena volba spínacích tranzistorů bez jakýchkoli vypočetních podkladů, návrh transformátoru na Q jádře bez výpočtu požadovaných průměrů vodičů vinutí, dále je uvedeno schéma bez dalšího popisu funkce a návrhu parametrů dalších komponent, návrhy desek plošných spojů a fotografie osazené desky elektroniky měniče. Systém měniče neobsahuje žádnou zpětnou vazbu pro regulaci výstupního napětí. V závěru je pak provedeno měření výstupní zatěžovací charakteristiky a srovnání s profesionálním výrobkem, není však specifikováno jak bylo měření prováděno (zda je použita efektivní hodnota nebo true RMS). Chybí i další měření, např. průběh modifikované sinusovky, kmitočet apod. V práci chybí požadovaná simulace navržených obvodů, student stroze konstatuje, že řídicí obvod není v PSpice k dispozici, proto simulace nebyla provedena. Zarážející je umístění zkonstruovaného měniče v plastové skříňce a definice ochran proti nebezpečnénu dotykovému napětí. Text práce obsahuje značné množství technických nepřesností, stylistických chyb a překlepů. Celkově je práce na velmi špatné úrovni a vykazuje zásadní nedostatky, proto ji doporučuji zcela přepracovat.
eVSKP id 67592