KABELÁČOVÁ, K. Stanovení obsahu kyselých skupin v huminových látkách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2012.

Posudek vedoucího

Janeček, Jiří

Kateřina Petrová se v rámci své bakalářské práce zabývala srovnáním tří analytických metod určených ke stanovení obsahu kyselých skupin v huminových kyselinách. K práci v laboratoři přistupovala pečlivě a odpovědně, laboratorní deník si vedla přehledně. Získané výsledky naznačují nejen výrazné rozdíly mezi jednotlivými technikami, ale i závislost výsledků na délce stanovení či přípravy vzorků. Otázkou je, nakolik byly výsledky barytové a acetátové metody ovlivněny zbytky HCl pocházejícími z procesu izolace huminových kyselin. Podrobnější studium vlivu délky stanovení či přípravy vzorku nicméně představuje důležitý krok k porozumění struktuře huminových látek a k pochopení procesům jejich přeměny, svojí náročností však přesahuje rozsah bakalářské práce. K vlastnímu zpracování práce mám však několik výhrad. Text práce na mnoha místech působí značně kostrbatě a mnohé formulace jsou nepřesné, příp. obtížně chápatelné. Toto se týká zejména řady partií v Teoretické části, přičemž obzváště úseky inspirované cizojazyčnými zdroji jsou velmi málo srozumitelné. Rovněž řada zcela nesprávných formulací snižuje dojem z práce (např. hemicelulózy jako synonymum pro pentosany - str. 9, "nerozpouští se v žádném pH" - str. 15), stejně jako občasné nedodržování shody podmětu s přísudkem a časté užívání nevyjádřených větných členů na nejméně vhodných místech (např. poslední věta kapitoly 2.2.2). Ke čtivosti textu nepřispívá ani časté opakování stejných informací na různých místech práce. Z formálního hlediska je třeba vytknout nejednotný zápis použitých zdrojů, zmatečné dělení a číslování kapitol/podkapitol na str. 16 - 18 a zvýrazňování pomocí kurzívy i tučného písma současně (dokonce na téže straně - 16). Nejsem si rovněž zcela jist, zda použití zkratky "et al." v českém textu je vhodné. U schémat a obrázků převzatých z jiných prací je třeba dbát, aby kvalita zůstala uspokojivá (obr. 3, 7, schéma na str. 18, 20). U obrázků 19-22 by bylo vhodné volit jinou velikost symbolů, příp. použít pouze čárové grafy, obrázky 11 a 13 mají odlišný styl od zbývajících grafů. V záhlaví tabulky 10 by mělo být použito dolního indexu ve sloupcích 3 a 4. Hodnota koncentrace odměrného roztoku HCl v tabulce 3 je uvedena s příliš vysokým počtem cifer. V práci jsou rovněž drobné typografické nedostatky (nejednotné meziodstavcové mezery - str. 25, rozdílné odsazení prvního odstavce v části "Výsledky a diskuze").

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Předložená bakalářská práce je zaměřena na metodologii stanovení kyselosti huminových látek. Téma práce je aktuální - reaktivita huminových látek je podmíněna vysokým obsahem kyselých funkčních skupin a nejednotnost v metodice stanovení kyselosti proto představuje závažný problém z hlediska jejich základního i aplikovaného výzkumu. V teoretické části práce studentka seznamuje čtenáře s tématikou huminových kyselin a s konkrétním zaměřením na metodiku analýzy jejich funkčních skupin. Z věcného hlediska k této části nemám vážnějších výtek, ovšem kvalitu textu výrazně snižují především následující formální a typografické nedostatky: • časté opakování stejných myšlenek v různých částech textu • neúplné a nesrozumitelné formulace, chybějící předložky v textu • otrocký a nesrozumitelný překlad z cizí literatury (viz prakticky celá kap. 2.4.4.1) • časté překlepy, z nichž některé mohou zásadně ovlivnit význam textu (např. název kapitoly 2.4.2.3 „Reakce s hybridem hlinito-litným“) • nevhodné použití obrázků (např. nízká kvalita obr. 3, anglický text v obrázcích 4 a 7) • proměnné v grafech ani v textu nejsou označeny kurzívou a na str. 21 „b“ a „s“ u použitých objemů psány namísto dolním indexem pouze malým písmenem Ze seznamu použité literatury a z odkazů v textu vyplývá, že studentka pracovala na bakalářskou práci až s nadprůměrně bohatou škálou literárních zdrojů, z nichž velkou část tvoří zahraniční odborná literatura – to je rozhodně chvályhodné. Dojem z literární rešerše naopak kazí: • nekonzistentní tvorba citací (studentka u některých citací uvádí titul článku a plný text názvu časopisu, jindy jen zkratku časopisu bez titulu apod.) • velké množství chyb a překlepů v citacích (např. často opakující se „Hubic“ či někdy dokonce „Hmbic“ namísto „Humic“, „Američan Chemical Society“ u ref. 11, profesor Lapčík byl v referenci 20 přejmenován na Kapříka) • chybějící odkazy tam, kde by bylo jejich uvedení vhodné (str. 16 – seznam metod využívaných dle autorky běžně k analýze funkčních skupin bez uvedeného odkazu). K experimentální práci studentka přistoupila zodpovědně, experimenty byly provedeny s opakováním a poskytly zajímavé srovnání tří metod s celou řadou poznatků k jejich pracovnímu postupu, z nichž studentka vyvodila logické závěry. Kvalita zpracování výsledků trpí především nevhodnou prezentací titračních křivek – v grafech by bylo lépe než celkový přidaný objem vynášet přidané množství ekvivalentů přepočtené na navážku vzorku a koncentraci činidla a také nestandardní použití symbolu G s jednotkou typickou pro měrnou konduktivitu (častěji značenou kappa) by mělo být vysvětleno (např. v seznamu symbolů). U titrací Wandruszkovou metodou by bylo vhodné uvést použité lineární regrese. Práce představuje rozhodně cenný příspěvek k uvedené problematice a může se stát inspirujícím základem pro rozsáhlejší navazující výzkum. Cíle, definované v zadání práce, byly naplněny. Slabinou práce tedy zůstává pouze kvalita jejího sepsání (viz komentáře uvedené výše) a práci proto doporučuji k obhajobě s hodnocením „Velmi dobře (B)“

eVSKP id 23900