KLEČKA, T. Holografická anténa [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Pokorný, Michal

Student se ve své práci věnoval návrhu a optimalizaci vysoce směrové holografické antény. Z možných variant, uvedených v práci, byla vybrána konstrukce amplitudového hologramu napájeného otevřeným ústím vlnovodu. Navržená struktura byla následně optimalizována generickým algoritmem, jež byl naprogramován v programu MATLAB včetně propojení se simulátorem EM pole CST Microwave Studio. Cílem optimalizace bylo nalezení holografického obrazce tvořící směrovou charakteristiku podle požadavků zadané uživatelem (úhel záření, šířka laloku). Bohužel, použité optimalizační schéma nevedlo k žádoucím výsledkům. Student poté navrhl tři verze holografické antény s různým směrem hlavního laloku vyzařovací charakteristiky, jejichž vlastnosti získané numerickými simulacemi úspěšně ověřil měřením realizovaných vzorků. Z formálního hlediska nemám k práci žádné připomínky. Student se práci věnoval systematicky a zvláště bych vyzdvihl dobrou práci s literaturou.

Posudek oponenta

Polívka,, Milan

Diplomant se v práci zabýval ne příliš frekventovaným tématem holografických antén. Problematiku nastudoval, navrhl a realizoval několik variant holografických antén pro rekonstrukci rovinné předmětové vlny s využitím sférické referenční vlny, u nichž proměřil impedanční a směrové charakteristiky. Zadání považuji za bezezbytku splněné. K práci mám však několik drobnějších věcných a formálních připomínek. Vzhledem k tomu, že pro realizaci antény byla zvolená struktura ekvidistatně vzdálených vodivých pásku tvaru kruhových výsečí, u nichž je třeba docílit soufázového ozáření referenční vlnou pro kolmé vyzařování, nepovažuji volbu roztečí jednotlivých pásků jako samostatných proměnných za příliš vhodné. To vede při optimalizaci na velký počet neznámých, což při použití simulátoru CST MWS a řešiče v časové oblasti klade velké nároky na čas výpočtu a při vyhodnocení malého počtu jedinců neposkytuje očekávané kvalitní řešení. Vhodnější se mi jeví, jak je dále efektivně použito v parametrické analýze, volba např. jedné proměnné pro rozteč všech pásků nebo postupné zvětšení/zmenšení roztečí jednotlivých pásků vhodným koeficientem, jež zohlední přítomnost dielektrické nosné desky a nenulových šířek vodivých pásku pro úpravu původní rozteče jedné vlnové délky. Vzhledem k planární struktuře a potřeby analýzy v úzkém frekvenčním pásmu (optimálně na jednom návrhovém kmitočtu) by bylo vhodné zvážit použití některého ze simulátoru založeným na momentové metodě. V práci není rovněž dostatečně zdůvodněno, proč simulátor MWS opakovaně neočekávaně ukončoval výpočet. Vzhledem k potřebnému soufázovému buzení soustředně umístěných pásků by bylo vhodné provést rozbor simulací pro různou hloubku vnoření holografické struktury do ústí budícího trychtýře tak, aby geometrický střed pásků tvořících kruhové výseče dobře korespondoval s fázovým středem trychtýře, jež MWS umožňuje určit. Vhodné by bylo rovněž zobrazit proudové rozložení pro kontrolu soufázovosti proudů na jednotlivých páscích pro různé varianty vnoření struktury do ústí trychtýře. K práci mám i několik formálních výtek. V úvodu chybí poslední odstavec, který by zmínil obsah vlastní práce diplomanta. V kapitole 1 by pro lepší srozumitelnost výkladu bylo vhodné pečlivěji definovat a důsledněji odlišit používání termínu „hologram“, jednou je uvažován jako interferenční záznam podruhé jako struktura zajišťující rekonstrukci předmětové vlny. Nepůsobí příliš odborně, když jsou ve výkladu používány anglické termíny, které lze běžně přeložit či mají svůj český odborný ekvivalent, např. „ ..single layer holografická anténa ..“ místo „ .. jednovrstvá holografická anténa ..“ (str. 22) nebo „farfield charakteristika ..“ místo „směrová charakteristika ..“ (obr. 3.2, str. 23, i jinde) tím spíše, pokud jinde autor tyto české termíny správně používá. Práci jako celek hodnotím stupněm B (velmi dobře) a doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě: Jaký by byla teoretická směrovost rovnoměrně ozářené plochy velikosti 10? x 10? (shodné s rozměrem navržené antény) a o kolik je nižší směrovost vyšetřované antény. Zdůvodněte rozdíl.

eVSKP id 39327