DRAHOVZALOVÁ, K. Vliv zvýšené koncentrace oxidu uhličitého na kvalitu pšeničné mouky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2010.

Posudek vedoucího

Hrstka, Miroslav

Zadané téma vyžadovalo velké penzum práce, dodržení agrotechnických lhůt již od jara 2009 (včasné přesazení předpěstovaných rostlinek pšenice do květináčů, jejich dopravu do minisfér s normální a zvýšenou koncentrací CO2, zalévání, kontrolu a sklizeň) a teprve potom mohly přijít na řadu laboratorní rozbory. Diplomantka se celého úkolu ujala s velkou aktivitou, prostudovala rozsáhlou literaturu, pravidelně konzultovala vzniklé problémy a ve spolupráci s vedoucím diplomové práce kriticky hodnotila získaná data. Výsledkem je podle mého názoru velmi kvalitní diplomová práce, v níž velmi oceňuji úroveň teoretické části, která je psána formou review z mnoha původních článků. Získané výsledky jasně ukazují významné snížení obsahu hrubé bílkoviny a lepku u odrůd Vánek a Septima v podmínkách zvýšené koncentrace oxidu uhličitého. Těsto z mouky těchto odrůd pšenice bude mít horší pekařské vlastnosti, a proto odrůdy Vánek a Septima nebudou vhodné pro pěstování, pokud současný trend nárůstu koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře bude pokračovat.

Posudek oponenta

Márová, Ivana

Předložená práce je zaměřená na vysoce aktuální problematiku vlivu zvýšené koncentrace skleníkových plynů na kvalitu kulturních plodin. V práci je studován vliv zvýšené koncentrace CO2 v regulované atmosféře na vlastnosti klasů, zrn a mouky získané ze dvou odrůd pšenice. Práce v rozsahu 95 stran je klasicky členěna na teoretickou část v rozsahu 45 stran a experimentální část zahrnující výsledky, samostatnou diskusi a výstižný závěr (celkem rozsah 34 stran). Práce obsahuje úctyhodný počet citací (celkem 172 odkazů převážně na zahraniční separátní literaturu) a tomu odpovídá i kvalita a vysoká odborná úrověň zejména teoretické, ale i diskusní části. Při tomto počtu citací se prakticky nelze vyhnout drobným formálním chybám, které jsou uvedeny níže; v některých částech textu je však množství citací tak vysoké, že působí až rušivě. Citace jsou řazeny dle abecedy, ale v textu jsou uvedeny podle čísel, nikoli podle jmen autorů, což je při tomto způsobu citování běžnější. Experimentální část práce byla řešena ve spolupráci s firmou Selgen a.s., Stupice a s Ústavem systémové biologie a ekologie AV ČR. Vzorky dvou odrůd pšenice byly pěstovány ve sklenících s regulovaným obsahem CO2 a dále na několika experimentálních pozemcích v reálných přírodních podmínkách. Výsledkové kapitoly začínají vesměs poměrně rozsáhlými tabulkami bez jakéhokoli úvodu. Komentář k výsledkům je poměrně stručný, takže není např. zcela jasné, kolik materiálu z experimentálních pozemků bylo analyzováno; podle výsledků byla v těchto vzorcích provedena pouze kvalitativní analýza a nebyl určován počet obilek, délka klasů a hmotnost zrn. Dále není z tabulek 4-6 až 4-11 zcela jasné, jak byly určeny statistické parametry a v jakých jednotkách jsou uvedeny (viz níže). Samostatná diskuse je velmi cenná a konfrontuje získané poznatky s dostupnými aktuálními literárními údaji; v některých odstavcích však není zcela jasné, zda se uváděné údaje vztahují k hodnotám získaným v předložené práci nebo jsou citovány. Závěr přehledně shrnuje získané poznatky ohledně kvality studvaných odrů a jejich potenciálního využití v zemědělství a potravinářství, práce má tedy aplikační výstup. V dalším přehledu jsou uvedeny některé formální připomínky a doplňky, které však nesnižují vysokou kvalitu a úroveň práce. Předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji celkovu známkou výborně (A). Formální připomínky: - drobné překlepy, chyby a nepřesnosti jsou např. v citacích 14, 20, 29, 78, 87, 122, 136, 143 (chybí název práce), 164, 165 - v přehledu citací nejsou jednotně uváděny plné nebo zkrácené názvy periodik; ve zkrácených názvech jsou nepřesnosti - na str. 15 v prostředním odstavci jsou nejasné časové údaje ohledně zlomů v obsahu CO2 v atmosféře - str.38 - NIR spectrometry - termín není vysvětlen a uveden ve zkratkách, rovněž označní čísla pádu (FN) v seznamu zkratek chybí - jaký je rozdíl mezi termíny "glutomatic index (kap.2.11.3) a glutenový index (kap. 2.11.4)? - str.47 - co sloužilo jako vnější standard pro stanovení aminokyselinového složení? - str.64 - tab.4-7 - u obou odrůd z EC i AC atmosféry jsou uvedeny pouze dvě experimentální hodnoty (u odrůdy Septima AC pouze jedna hodnota), přesto je z nich určena SD a interval spolehlivosti - ke statistickému zpracování jsou třeba nejméně 3 experimentální hodnoty; příslušné chybové úsečky by měly být odstraněny i z příslušných hodnot v grafech 4-3 až 4-7 - str.70 - tab. 4-9; str.72, tab.4-11 - statisticky hodnocena jedna experimentální hodnota - v závěrech je uvedeno, že hodnota celkových dusíkatých látek stanovených dle Kjeldahla byla v EC o 3,8 až 4% nižší než v AC atmosféře - jaká byla chyba měření (v práci neuvedeno)

eVSKP id 23992