SVOBODA, J. Architekt Jiří Voženílek ve Zlíně [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2010.
Akademický architekt Jiří Svoboda zahájil disertační práci na téma ARCHITEKT JIŘÍ VOŽENÍLEK VE ZLÍNĚ v roce 2005. Systematicky vyhledal a prostudoval všechny dostupné materiály z bohaté činnosti architekta Jiřího Voženílka v období od jeho nástupu k firmě BAŤA roku 1937 až po jeho odchod do Prahy r.1949. Byla to především tvorba urbanistická, regulačních plánů , ale i architektonická. Významná byla práce na formulování "průmyslové jednotky" pro Zlín, i pro uplatnění schéma průmyslového města a zasazení konceptu průmyslového města do lokalit dalších měst v Čechách i v zahraničí. Jiří Svoboda odkrývá v disertační práci spolupráci Jiřího Voženílka s významnými osobnostmi, které se rovněž podíleli na vzniku fenoménu Zlín. Pozornost je věnována dlouhodobé spolupráci s architektem Vladimírem Karlíkem, která přispěla k formování Jiřího Voženílka jako architekta. Četné pasáže ze studovaných publikovaných i archivních materiálů přinášejí některé dosud nezveřejněné informace a údaje o činnostech tvůrčích, řídících a organizačních i teoretických, o radikálních názorech Jiřího Voženílka na význam komunikační osnovy Zlína ,na nezbytnost pravobřežní komunikace. Podrobné zhodnocení široké škály činností architekta Jiřího Voženílka je velmi záslužné. Doporučuji publikování tohoto přehledu o jeho díle. Jiří Svoboda se důvěrně seznámil s jednou z nejvýznamnějších realizací architekta Jiřího Voženílka , a to Kolektivního domu ve Zlíně a přispěl svojí architektonickou prací k realizaci původních detailů ve vstupním prostoru Kolektivního domu a k záchraně a konverzi přízemí objektu po jeho dlouholeté devastaci. Jiří Svoboda zviditelňoval tvorbu architekta Jiřího Voženílka publikovanými články, přednáškami pro studenty fakulty architektury v Brně, aktivní účastí na konferencích . V roce 2006 se podílel ve spolupráci se školitelkou na EU projektu Urban Industrialisation, Environment and Society, new perspactives of equilibrium in Northern, Central and Soutern European Countries. V rámci tohoto projektu vypracoval výstavní panely prezentující Kolektivní dům ve Zlíně, ale i práce svých studentů z Univerzity T.Bati zaměřené na obnovu staveb průmyslového dědictví Zlína. Výstava doplňující EU projekt byla putovní a přispěla k zviditelnění výjimečnosti Zlína v rámci Evropy. Disertační práci Jiřího Svobody vysoce oceňuji a doporučuji k obhajobě a opětně i k publikování.
Název disertační práce: Architekt Jiří Voženílek ve Zlíně 1. Aktuálnost tématu V téme sa stretávajú dve roviny aktuálnosti. Rozporuplná osobnosť Jiřího Voženílka si pozornosť architektonického výskumu nepochybne zaslúži, takýto výskum je univerzálne aktuálny. Na druhej strane mesto Zlín získalo význam v medzinárodnom architektonickorg a urbanistickom kontexte, každá práca, ktorá zmysluplne prispeje k poznaniu v tomto smere je aktuálna a potrebná. 2. Zvolená metoda zpracování Pre výskum tohto typu zvolil autor štandardtné metódy založené na interpretácii archívnych dokumentov. 3. Splnění stanovených cílů Ciele práce boli zrejme formulované priebežne, alebo ked' bob jasné, ako bude výsledná práca vyzerať. Z tohto jednoduchého dóvodu ich možno považovať za jednoznačne splnené. 4. Původní ýsIedky řešení vědeckého problému Autor objavil neznáme archívne dokumenty a v-interpretoval ich do kontextu svojej témy. S. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi Dizertačná práca nastavuje etalón dóslednosti výskumu tvorby významných osobností. Zároveň prispela ku konkrétnemu poznaniu rozvoja mesta Zlín, ideového a tvorivého zázemia, kde sa rodili základné koncepty. 6. Formální úprava disertační práce Formálna úprava dizertačnej práce je príkladná, aj keď samotná "administrácia" textu zaberá neprimerane vel'kú časť práce. 7. Publikování dílčích iýsledků disertační práce Výsledky práce boli primerane publikované, prmnosom je súvis s vlastnou tvorivou činnosťou doktoranda. 8. Jednoznačné stanovisko zda práci doporučuji - nedoporučuji k obhajobě Dizertačnú prácu odporúčam k obhajobe Otázky k obhajobě a připomínky k diplomové práci: Nakoľko je nebezpečné pre architekta a architektúru podl'ahnúť sociálnym ilúziám a premietnuť ich do architektúry?, Voženílkov Koldomje ako automobilový veterán, móžeme ho mať radi, ale na každodenné používanie je nevhodný. Zaujíma ma tiež názor doktoranda na mieru koncepčnosti baťovských názorov na priemyselné mesto. Slovní hodnocení práce: Samotná práca je písaná miestami teatrálnym jazykom, autor sa chvíľami nedokázal ubrániť obdivu samého k sebe. Je tu príliš vel'a zdóvodňovania vlastného výskumu. Súpis archiválií miestami prekračuje únosnú mieru, bol by vhodný skór do prílohy. Prínosomje vyrovnávanie sa s karfíkovskou legendou, ktoráje s pribúdajúcimi rokmi neobjektívria a hraničí s mýtmi. Prácajasne ukazuje, že okolo architekta Karfíka pósobil v Zlíne rad často podceňovaných architektov. Prácu architekta Voženílka si doktorand nepochybne obl'úbil pri prieskumoch a prácach na rekonštrukcii Kolektívneho domu v Zlíne. Jeho pozitívny postoj neprekračuje micru objektivity. Dizertačná práca preukázala autorovu schopnosť samostatne vedeckypracovať a priniesla rad nových poznatkov.
Posudok je spracovaný na základe Ustanovenia oponentom č.j. 7/15900/10 zo dňa 11.5.2010 od predsedu komisie prof. Ing. arch. Ivana Petelena, PhD.a v súlade s požiadavkami v ňom stanovenými. a) Aktuálnosť zvolenej témy Predložená dizertačná práca, venovaná "zlínskemu" obdobiu diela architekta Jiřího Voženílka, je na témou zameranou v prvom pláne na úzky segment diela jedného architekta z nedávneho obdobia histórie architektúry. Napriek tomu, že sleduje časový úsek druhej štvrtiny 20. storočia, prakticky sa dotýka našej súčasnosti, keď sa čoraz nástojčivejšie vynára otázka: Čo robiť a ako pristupovať k architektúre 20. storočia? Je to architektúra na pohľad všetkým dôverne známa, osobne zažitá, takmer súčasná, keď ešte možno stretnúť aj žijúcich pamätníkov jej zrodu. Napriek tomu však, ako predložená dizertačná práca ukazuje, naše poznanie okolností jej vzniku má podstatné medzery a napriek jej "mentálnej blízkosti" k súčasnosti fungovanie jej princípov býva mytologizované. Najmä, ak sa jedná o taký architektonický fenomén, ako je "baťovská architektúra", a to v samom mieste jej vzniku - v Zlíne. Týmto predložená práca vstupuje do radu výsostne akútnych úloh súčasnej architektúry a urbanizmu, kedy treba riešiť naliehavú situáciu regenerácie, konverzie a ďalšej perspektívy architektúry tohto obdobia, najmä, ak ide o jedinečnú enklávu architektonickej produkcie 20. storočia - "Baťov Zlín". Je reakciou na situácie a trendy, s ktorými sa stretávame v dôsledku aktuálnych globalizačných procesov pôsobiacich tak v ekonomickej, ako aj v kultúrnej oblasti a ktoré v iných súvislostiach a za pôsobenia iných podmieňujúcich faktorov spôsobili aj vznik a rozkvet architektonického fenoménu "Zlínskej architektúry". Tým sa zaraďuje k prvým prácam venovaným systematickému skúmaniu tohto nedávneho obdobia a reagujúcich na aktuálne výzvy súčasného architektonického i širšieho spoločenského diania. Jej aktuálnosť je teda nesporná. b) Zvolené metódy spracovania dizertačnej práce V posudzovanej dizertačnej práci sa prelínajú dve roviny výskumu a prezentácie získaných poznatkov - archívny výskum osobnosti architekta Jiřího Voženílka a výskum i dokumentácia vplyvových súvislostí, priamo pôsobiacich tak na tvorbu samotného architekta, ako predovšetkým - vytvárajúcich prostredie a podmienky jeho tvorby. Získané poznatky racionálne faktograficky usporadúva a sumarizuje, miestami uvádza kontextové súvislosti. Dielo architekta Voženílka nehodnotí ani neporovnáva s ostatnou architektonickou tvorbou v danom období, čo je však zámer, nie nedostatok práce. Preukazuje veľmi dobrý systémový prístup a precíznu prácu so získanými archívnymi dokumentmi, z ktorých skladá pestrú nezainteresovanú mozaiku dobovej situácie. Vo svojej práci tento trend dôsledne uplatňuje, no neprekračuje do hodnotenia - to ponecháva na čitateľovi. Zvolené metodické postupy aplikuje správne a v primeraných súvislostiach. Z hľadiska metodickej stavby práce, chýba jednoznačná formulácia cieľa (cieľov) práce. V kapitole 8/2 nazvanej Cieľ dizertačnej práce namiesto jednoznačnej formulácie cieľa sú nadhodené tematické okruhy (hľadiská ?), z ktorých predmet výskumu sleduje, no zároveň sú v nich už uvedené aj isté hodnotiace postoje, čo formuláciu cieľov znejasňuje. Až v záverečnej vete celej kapitoly uvádza: " Nemáme ambice vytvářet jakékoli závěry a hodnocení. Samotné vytvoření tvůrčí a životní chronologie autora s glosováním jednotlivých epizod ve vztahu k jejich zrodu a souvislostem považujeme za dostatečne důstojný cíl této disertační práce" c) Dosiahnuté výsledky a prínos nových poznatkov Problematika modernej architektúry, najmä vo vzťahu k výstavbe nových priemyselných miest je v teórii i historiografii architektúry pomerne bohatá a dosť známa. Týka sa to však predovšetkým dobovej publicity z obdobia vzniku tejto architektúry. O jej zhodnotenie (či prehodnotenie) sa rádove 20 rokov usiluje medzinárodná organizácia DOCOMOMO, ktorá sa zameriava na výskum, dokumentáciu a hodnotenie modernej architektúry. Ojedinele a lokálne vznikajú iniciatívy na jej systémové hodnotenie i racionálny prístup k jej ďalším perspektívam, a to tak vo vzťahu k funkcionalistickým zásadám stavby miest, ako aj špeciálne k fenoménu "baťovskej architektúry". Charakteristika tejto situácie mi v práci chýba, aj keď v úvodných častiach sú narážky na mytologizáciu tohto fenoménu.. Predstavuje dosiaľ neznáme fakty zo života, práce i osobných postojov architekta, ktorý sa nezanedbateľnou mierou pričinil o zrod i realizáciu mesta Zlín, ako overujúcej idey optimálneho priemyselného mesta. V kontexte fungovania podnikateľskej skupiny Baťa sleduje aj jeho dosah v rámci širšieho európskeho architektonického diania (Slovensko, Maďarsko, bývalá Juhoslávia, ale aj Holandsko a Belgicko). V tejto súvislosti autor správne identifikuje podmienky vzniku "baťovskej" architektúry, jej realizácie i rozvoja, ktorá následne, nie nepodstatným spôsobom, ovplyvňovala rozvoj miest i podnikateľskú sféru aj v širších medzinárodných súvislostiach. Možno konštatovať, že predložená práca je ojedinelou a určite jednou z prvých svojho druhu v historiografii našej architektúry. Zaujímavým na práci je práve úzky, no cielený zámer na sledovanú osobnosť tvorivého architekta a jeho ohraničenie na vybraný časový i teritoriálny úsek tvorby. Tým sa získava iný - nový - pohľad aj na okolnosti a najmä perspektívy výsledku - priemyselného mesta Zlín a jeho architektúru. Jednoznačným prínosom práce je kompletizácia a systemizácia dokumentácie tvorby architekta Voženílka v časovom slede aj obsahovej špecifikácii. Práca obsahuje viacero úplne nových, autorom objavených a dokumentačne dokázaných poznatkov ohľadom spolupráce architekta Voženílka s ďalšími architektmi a jeho práce pre iné lokality, novú, dosiaľ nepublikovanú autorizovanú projektovú dokumentáciu, ako aj dokumenty o spolupráci architekta Fragnera s firmou Baťa. V teoretickej oblasti autor prináša nezainteresovaný uhol pohľadu usilujúc sa o syntetizujúci prienik rôznych podnetov na sledovanú problematiku. V niektorých situáciách polemizuje so zaužívanými (niekedy až fetišizujúcimi) názormi na nadčasovú hodnotu a udržateľnosť "baťovskej architektúry", kde správne poukazuje na výsostnú utilitárnosť jej funkcie i poslania. d) Prínos pre ďalší rozvoj vedy, techniky alebo umenia Autor v predloženej dizertačnej práci prináša viaceré inšpirácie na ďalšie vedecké práce - najmä z hľadiska hodnotenia a zaradenia tvorby architekta Voženílka do kontextu architektonického diania nielen v rámci bývalej ČSR, ale aj v širších európskych súvislostiach. Ide hlavne o zhodnotenie jeho prínosu do teórie urbanizmu a stavby nových miest. Zaujímavým predmetom výskumu perspektívne môže byť autorská komplexnosť tvorby architektov tohto obdobia, keď navrhovali a realizovali diela od urbanistických vízií až po interiérový dizajn. Prínos práce pre ďalší rozvoj vedy spočíva vo vytvorení východiskovej bázy pre hodnotiace posudzovanie a zaraďovanie českej (československej) architektonickej produkcie do medzinárodného kontextu. e) Splnenie stanoveného cieľa Aj keď cieľ práce nebol metodicky jednoznačne formulovaný, zámer práce vyjadrený v časti 8/2/6 Současná interpretace - dobový kontext, citujem:" Samotné vytvoření tvůrčí a životní chronologie autora s glosováním jednotlivých epizod ve vztahu k jejich zrodu a souvislostem považujeme za dostatečne důstojný cíl této disertační práce" bol splnený. f) Formálna a jazyková úprava Práca je dobre čitateľná, zaujímavo, miestami až detektívne napísaná. Má charakter a "strih" viac žurnalistického diela, než dôslednej vedeckej postupnosti. Napriek tomu je nabitá racionálne charakterizovanými a zmysluplne roztriedenými informáciami. Stroho, no výstižne glosuje (tak ako si to stanovil v časti o cielidizertácie) okolnosti aj výsledky práce "hlavnej postavy". Autor dobre pracuje s literatúrou a inými informačnými zdrojmi, ktoré cituje, resp. dokumentuje spôsobom zodpovedajúcim požadovanej úrovni etiky vedeckej práce. Formálna úprava práce je dobrá. Text je dobre čitateľný a zrozumiteľný. Je členený a číslovaný na 10 obsahových celkov, ktoré však nemožno nazvať kapitolami - napr. Abstrakt, Bibliografia Jiřího Voženílka, Prohlášení o původnosti práce, Poděkování, Obsah. Rozsah kapitol začína od časti 7 - Úvod až po 9 - Záver. Ďalšie číslované časti predstavujú bibliografickú a prílohovú dokumentáciu.. Celkovo predložená dizertačná práca predstavuje obohatenie doterajšej faktografickej literárnej produkcie v oblasti poznania modernej architektúry na území bývalej ČSR. Autor indikuje proaktívny prístup v hľadaní netradičného vnímania modernej architektúry, aj jej autorov. V tomto smere predložená dizertačná práca má potenciál podnetnej inšpirácie aj pre oblasť územného a priestorového plánovania, i postoja k tomuto segmentu architektonickej produkcie ako ku kultúrnemu dedičstvu. Odporúčam, aby práca bola publikovaná formou monografie. V tom prípade však odporúčam, aby aspoň niektoré pasáže, ktoré stroho popisujú uverejnené urbanistické riešenia a štúdie, boli obsahovo dovysvetlené z hľadiska uplatnených princípov, alebo dopadov. Publikácia v tu predloženom stave si vyžaduje už značne erudovaného čitateľa, ktorý sa dobre orientuje v teórii architektonickej, no najmä urbanistickej tvorby. g) Záver Na základe vyššie uvedených konštatovaní o d p o r ú č a m predloženú dizertačnú prácu "Architekt Jiří Voženílek ve Zlíne" k obhajobe a po jej úspešnom priebehu k udeleniu titulu PhD dizertantovi akad. arch. Jiřímu Svobodovi.
ARCHITEKT JIŘÍ VOŽENÍLEK VE ZLÍNĚ Předmětem oponentního posudku bylo zhodnocení a posouzení disertační práce s názvem "Architekt Jiří Vože-nílek ve Zlíně", kterou předložil k obhajobě Akad.arch. Jiří Svoboda. Disertační práce byla zpracována v doktorském studijním programu Architektura, Ústav navrhování 6, Fakulta architektury VUT v Brně. Školitel-kou byla Prof.Ing.arch. Helena Zemánková, CSc. Předložená disertační práce byla zpracována v distanční formě studia, odevzdána byla v roce 2010. Práce má celkem 101 stran včetně příloh. Je členěna do několika částí, odpovídajících obvyklému uspořádání tohoto typu disertačních prací. Konkrétně práce obsahuje: zadání disertační práce, abstrakt (česky a anglicky), bibliografii Jiřího Voženílka, prohlášení a poděkování autora, obsah, vlastní text disertace, seznam použitých zdrojů, seznam použitých zkratek a symbolů, přílohy. Hodnocení disertační práce 1. Aktuálnost tématu Disertant si zvolil za téma disertační práce zmapování části díla architekta Jiřího Voženílka, který patří mezi vý-znamné osobnosti české architektury a urbanismu20. století a jehož dílo nebylo dosud podrobněji a přehledně zkoumáno, neexistuje žádná monografie nebo jiné dílo, které by se tímto tématem zabývalo. Jiří Voženílek byl na počátku své odborné kariéry významnou osobností rozvoje předválečného i poválečného Zlína (Gottwaldo-va). Objektivní zmapování právě této oblasti jeho architektonické a urbanistické činnosti si disertant zvolil za cíl své disertační práce. Takto formulovaný cíl je, podle soudu, správný a může pomoci k objektivnímu poznání jak této etapy tvůrčí činnosti Jiřího Voženílka a architektonicko urbanistického fenoménu města Zlína, ale v širším rámci i rozvoje měst a tvůrčího úsilí architektů sledované doby. V tom spočívá aktuálnost tématu předkládaného disertační práce. 2. Zvolená metoda zpracování Sestavit přehled činnosti významného tvůrce s odstupem více než půl století představuje náročný úkol souvise-jící s výběrem, shromážděním a prostudováním řady různorodých odkazů, materiálů a pramenů a vytvořit z těchto nehomogenních dat materiál, podávající objektivní a podle možností ucelený obraz díla autora, jeho motivací, koncepcí a záměrů, odhalení, dosud nepoznaných souvislostí, návazností a myšlenek. Takto získaná data je pak nutno objektivně vyhodnotit a dát do správných souvislostí. Třebaže autor konkrétní metodu zpra-cování teoreticky nepopisuje, takřka mravenčí práce při hledání a identifikaci prací, koncepcí a úkolů architekta Jiřího Voženílka ve sledovaném období je při čtení disertace zřetelně patrná. Důležitými přístupy a postupy v této práci byly důkladnost, preciznost, vytrvalost a pečlivost, které disertantovi umožnily zpracovat jeho práci v té kvalitě, jakou má. Taková práce, s výstižným obrazovým materiálem, je velmi přehledná, srozumitelná a má vysokou vypovídací schopnost. 3. Splnění stanovených cílů Jak jsem již uvedl na počátku svého posudku bylo cílem disertace vysledovat a konkrétně poukázat na výsled-ky architektonické tvorby Jiřího Voženílka a jeho současníků v období jeho působení ve Zlíně, přiblížit smyslu-plné pohnutky jejich činnosti. Již v úvodu své práce disertant zdůrazňuje, že nechce vytvářet závěry a hodno-cení, ale že mu jde především o objektivní zdokumentování této oblasti činnosti Jiřího Voženílka. Takto formulovaný cíl klade této práci vysokou hodnotovou příčku pro zpracování; disertant tento cíl splnil a předložil práci, která přibližuje sledované období včetně objektivizace historických souvislostí tehdejší doby. 4. Původní výsledky řešení vědeckého problému Práce bibliografického charakteru, založené na sběru historických pramenů často pouze citují (opisují) zpraco-vávané materiály, z řady již dříve vytvořených prací vytvářejí materiál další, který pouze jiným způsobem opa-kuje již známá fakta. Toto ale neplatí pro předloženou disertační práci. Tato disertace obsahuje řadu poznatků, které dosud nebyly zveřejněny nebo nebyly známy. Vedle uceleného výčtu a podrobného popisu myšlenek, koncepcí, projektů, regulačních plánů a realizací architekta Jiřího Voženílka a uvedení významných odborných počinů tehdejší do-by, uvádí autor i dosud neznámá fakta, skutečnosti, účasti a spolupráce. 5. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi Vzhledem k dosaženým výsledkům disertační práce je nutno vyzvednout význam práce v oblasti teoretické zá-kladny architektury a urbanismu, kde vytváří významný přínos nejen v poznání činnosti a díla architekta Jiřího Voženílka v období jeho působení ve Zlíně, ale i významně přispívá k hlubšímu poznání Baťova Zlína a pocho-pení tehdejšího odborného, společenského i politického klimatu tehdejší složité doby v širším evropském kon-textu. Disertace je zatím nejucelenější prací o díle architekta Jiřího Voženílka ve sledovaném období. 6. Formální úprava disertační práce Po formální stránce byla disertační práce zpracována kvalitně a systematicky, má odpovídající členění a uspo-řádání, je vytvořena logicky, přehledně, je vhodně adjustována a má dobrou grafickou úroveň. Práce je sro-zumitelná, čitelná, má vhodnou a zajímavou literární formu. 7. Publikování dílčích výsledků disertační práce Již v průběhu doktorského studia publikoval disertant dílčí výsledky své práce. Vzhledem k tomu, že není sou-vislá bibliografická práce o díle architekta Jiřího Voženílka, pokládám za velmi potřebné uvažovat (po případné úpravě) publikování této disertační práce. 8. Jednoznačné stanovisko k doporučení nebo nedoporučení práce k obhajobě Na základě výše uvedeného hodnocení konstatuji, že disertační práce Akad.arch. Jiřího Svobody s názvem "Ar-chitekt Jiří Voženílek ve Zlíně" je hodnotná a přínosná, proto doporučuji disertační práci k obhajobě a po úspěšné obhajobě udělení vědecké hodnosti "doktor" (Ph.D.). Otázky k obhajobě a připomínky k disertační práci Slovní hodnocení práce Předložená disertační práce mne zaujala. Jedná se o příklad kvalitně zpracovaného vědeckého materiálu, který ve svém souhrnu přináší velmi hodnotný výsledek, shrnující činnost a dílo architekta Jiřího Voženílka v období jeho působení ve Zlíně s uvedením některých dosud neznámých skutečností. Celkově hodnotím disertační práci Akad.arch. Jiřího Svobody s názvem "Architekt Jiří Voženílek ve Zlíně" jako přínosnou a velmi aktuální (s výše uvedeným hodnocením). Materiál, který je v ní obsažen je podle mého sou-du hodnotný a zpracovaný na profesionální úrovni. K předkládané disertační práci nemám podstatnější připo-mínky. Výsledky disertační práce svědčí o profesionalitě a profesní odbornosti, o odborném přehledu a erudici autora. Otázky a náměty k obhajobě V diskuzi při obhajobě disertační práce bych pokládal za vhodné, kdyby se disertant pokusil rozvést souvislosti, charakteristiku, popis vzniku a vývoj konceptu "Ideálního průmyslového města" architekta Jiřího Voženílka, tématu, které bylo jednou z nejvýznamnějších koncepcí první poloviny dvacátého století.
eVSKP id 32649