KRŠKA, L. Experimentální analýza proudu vzduchu z vyústky přístrojové desky osobního vozu s využitím kouřové metody a návrh hodnocení kvality vyústky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2011.
Práce Bc. Lukáše Kršky byla řešena v úzké návaznosti na diplomovou práci Bc. Tomáše Ležoviče, který pro studium proudění z automobilní vyústky používal žárovou anemometrii. Oba studenti sdíleli zkušební stav, část měřící techniky a některé použité metody řešení. Na určitých činnostech se tedy podíleli společně. To jim částečně práci usnadnilo, mělo to však i nevýhody zejména v nutnosti koordinace prací – experimenty pro obě práce nebylo možno provádět současně. Obě diplomové práce byly řešeny v součinnosti se zadavatelem – firmou ŠKODA AUTO a.s. Její pracovníci postup řešení s diplomanty a vedoucími konzultovali a usměrňovali. Diplomant sestavil experimentální trať pro zkoušení automobilních vyústek, zprovoznil ji a osadil měřící technikou. Tato práce byla časově náročná a prováděl ji z větší části bez přispění dalších osob. Dále student provedl vlastní vizualizaci proudu z vyústky osobního vozu kouřovou metodou pro několik nastavení lamel vyústky a vyhodnotil požadované parametry proudu. Student v práci převzal některé stávající metodiky hodnocení obrazu. Předpoklad byl, že tyto použije a s využitím doporučené literatury modifikuje pro účely svého řešení, případně navrhne jejich zlepšení s využitím doporučené literatury. To se podařilo s přispěním druhého studenta u metodiky pro určení mezního vertikálního směrování. Další dvě metodiky (metodika pro stanovení úhlu vybočení a sklonu proudu a metodika pro určení okraje proudu v rychlostním poli) nedoznaly zásadních změn. Kladem práce je podrobná dokumentace těchto metod. Student práci a vzniklé problémy s vedoucím konzultoval v omezené míře, intenzivněji až v posledních týdnech před dokončením práce. Lepší komunikace by zřejmě umožnila zvládnout stanovené cíle ve větším rozsahu. Ocenil bych lepší zapracování svých připomínek do vlastní práce. Při větší pečlivosti by bylo možno práci napsat čtivěji, více srozumitelně a lépe z pohledu pravopisu a větné skladby. Další drobnou výtku mám k obsahové nevyváženosti a rozvržení jednotlivých částí textu. Na druhé straně je ale nutno přiznat, že cíle práce byly poměrně rozsáhlé a i samotné experimenty byly časově náročné. Práci komplikoval omezený prostor v laboratořích způsobený rekonstrukcí objektu a přítomností dalších experimentů v téže místnosti. Další objektivní příčinou komplikací práce byly problémy s měřicí technikou, zejména generátorem kouře a přístroji pro měření rychlosti. Za pozitivní přínos práce považuji porovnání výsledků experimentů z vizualizace kouřovou metodou a měření pomocí žárové anemometrie, které bylo provedeno nad rámec stanovených úkolů. Pro hlubší pochopení příčin rozdílů obou metod bude však nutné provést rozsáhlejší analýzu získaných výsledků.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | B |
Autor v práci splnil většinu bodů zadání. Byl navržen experiment, měřicí trať a měřicí přístroje. Byla zvolena metodika vyhodnocení úhlu proudu vzduchu vycházejícího z ofukovače (vyústky) a vypracována metodika pro určení mezního vertikálního směrování a vypočtena nejistota měření. Výsledky jsou shrnuty a okomentovány v závěru práce. Chybí však kritéria hodnocení samotného ofukovače, podle kterých by ofukovač měl být hodnocen, a samotné hodnocení ofukovače. Autor také neuvádí úhel natočení horizontálních i vertikálních lamel ofukovače v souřadném systému vozidla pro mezní vertikální směrování a z úhlu samotného proudu hodnotit funkčnost ofukovače nelze. Každá z kapitol je, až na ojedinělé překlepy, zpracována pečlivě. Není jasná motivace, která autora práce vedla k volbě jednotlivých kapitol a jejich pořadí. Chybí zastřešující logika a jednotící myšlenka, podle které by autor postupoval. V kapitole 14.3 jsou vždy nadepsány úhly ALFA, jedná se však o úhly BETA (hodnoty úhlů jsou v pořádku). Chybí hodnota tlakové ztráty, která určovala nastavení lamel pro mezní směrování. Největším přínosem práce je měření úhlu mezního vertikálního směrování, s využitím kouřové metody, v systému, který se skládá ze čtyř ofukovačů (reálný vůz) pomocí tratě s ofukovačem jediným . Na základě výše uvedeného hodnocení doporučuji práci, i přes uvedené nedostatky, uznat jako diplomovou.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | D | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | A |
eVSKP id 33796