KŘEČEK, L. Teploměr s grafickým displejem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Macho, Tomáš

Úkolem pana Libora Křečka bylo navrhnout a realizovat mikroprocesorový systém, který by sloužil jako elektronický teploměr s výstupem na grafický displej měřící v rozsahu -40 až +120 stupňů C s přesností lepší než 0,5 stupně C. Pan Křeček na začátku své práce popsal principy a vlastnosti jednotlivých snímačů teploty. Následně navrhnul mikroprocesorový systém a vytvořil pro něj základní softwarové vybavení. Autorovi se sice podařilo realizovat elektronický teploměr, ale zařízení nepracuje zcela korektně. Zobrazovaná teplota na displeji se mění o cca 0,8 stupně C, i když měřená teplota zůstává konstantní. Problém vidím v návrhu analogových obvodů, kdy přesnost měření teploty je závislá na trimru R8. Při psaní průvodní zprávy měl pan Křeček problém s logickým členěním textu a používal technicky nesprávné formulace. Pan Křeček rozvolňoval studium, proto jeho aktivita při řešení bakalářské práce byla nerovnoměrná. I přes výše uvedené výhrady doporučuji bakalářskou práci pana Libora Křečka přijmout k obhajobě a navrhuji ji hodnotit známkou uspokojivě.

Posudek oponenta

Havránek, Zdeněk

Zadání bakalářské práce patří k jednodušším, ale odpovídá požadavkům a rozsahu pro tento typ práce. Cílem práce je návrh a realizace měřicího modulu s grafickým displejem pro měření teplot v rozsahu -40°C až 120°C s přesností alespoň 0,5°C. Student v úvodu také uvažuje možné využití modulu pro řízení pečicí trouby v pekárně, proto se předpokládá i implementace komunikačního rozhraní. Zadání předpokládá dobrou orientaci v možnostech měření teploty, zpracování signálů z vybraného snímače (analogový/digitální), hardwarovém návrhu a tvorbě softwarového vybavení pro mikrokontroler. V teoretické části práce student rozebírá možná řešení měření teploty pro tyto účely a prezentuje i možnost využití dostupných modulů pro měření teploty ve spojení s PLC. Nakonec zvolil řešení s platinovým odporovým snímačem teploty a mikrokontrolerem. Musel tedy navrhnout vhodné obvody pro analogové předzpracování signálu, dále vhodně zvolit mikrokontroler a zobrazovací jednotku. Je možné konstatovat, že zadání bylo v zásadě splněno, určitým nedostatkem však je absence dokumentace o funkčnosti celého zařízení a dále předpokládaná implementace komunikačního rozhraní pro ovládání pekárenské pece definované studentem v úvodu. Volba mikrokontroleru s 32 bitovým jádrem ARM a 10 bitovým A/D převodníkem je pro tuto aplikaci nevhodná – mikrokontroler je zbytečně výkonný pro dané řešení, ale neobsahuje dostatečně přesný A/D převodník. Reálné rozlišení interního převodníku v procesoru ATMEL bude cca 8 bitů, což je pro definovanou přesnost již na hraně. Bylo by vhodnější volit méně výkonný kontroler avšak s lepším A/D převodníkem. Řešení analogového vstupního obvodu je v zásadě správné, avšak volba proměnného odporu (trimru R8) na pozici referenčního odporu pro dolní rozsah měřených teplot je vysloveně nevhodná a jeho teplotní koeficient bude mít zásadní vliv na přesnost měření. Bylo by výhodnější v této koncepci nahradit trimr pevným velmi přesným rezistorem a případnou korekci provést číslicově v mikrokontroleru. I použití dvou zdrojů proudu může být problematické a zejména použití dvou velmi přesných odporů prodražuje výsledné řešení. Funkčnost modulu není možné z předložené práce posoudit, student neuvádí žádnou dokumentaci (např. fotky) modulu v chodu. Neprovedl ani ověření předpokládané přesnosti měření teploty, kterou by dokumentoval splnění požadavků zadání. Práce je členěna do 5 kapitol, v celkovém rozsahu textové části 40 stran. Členění práce i rozsah jednotlivých kapitol je nekoncepční. V kapitole 3 je uveden přehled většiny dostupných metod pro kontaktní i bezkontaktní měření teploty, kapitola má kompilační charakter, její zaměření je obecné, není tvořena s ohledem na plánované řešení. Kapitola 4, ve které student popisuje možnost využití komerčních modulů pro měření teploty ve spojení s automatem PLC je spíše pro vyplnění místa a z mého pohledu nadbytečná, není jasné, zda tato varianta měla být řešena v rámci práce. Bylo by vhodné pojednat spíše o možných variantách integrovaných snímačů teploty připojitelných po standardních sběrnicích k mikrokontroleru. Těžiště vlastní práce bakaláře je v kapitole 5, kde je proveden návrh hardwarového řešení a softwarového vybavení měřicího modulu. Písemný dokument je zpracován relativně pečlivě jen s drobnými překlepy a gramatickými chybami. Student se však dopouští několika terminologických nepřesností, zejména u popisu snímačů teploty používá pro rozsah teploty termíny „úzkopásmové, selektivní, širokopásmové“, které se používají v jiné oblasti. I přes uvedené výtky práce svědčí o bakalářských schopnostech studenta a práci doporučuji k obhajobě s hodnocením uspokojivě/D.

eVSKP id 39016