DVOŘÁK, T. Plísně a obytné budovy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2008.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Studium literatury a její zpracování | A | ||
Využití poznatků z literatury | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | A | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
Závěry práce a jejich formulace | A | ||
Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou výskytu plísní v obytných budovách. Práce detailně shrnuje teoretické poznatky o podmínkách výskytu a rozvoje plísní, jejich metabolismu, rozmnožování a účinků na lidský organismus. Uvádí možnosti jejich identifikace a případné eliminace. V praktické části práce autor použil dvě možné metody stanovení plísní v obytných budovách. Práce je členěna do 10 kapitol. Vychází z množství literárních zdrojů, které jsou správně citovány. Kladně hodnotím použití aktuální literatury. Čitelnost práce je výrazně snížena množstvím překlepů, gramatických i typografických chyb, na některých místech chybí část vět (např. str. 32). V práci se objevují i jiné formální nedostatky, např. značení obrázků v textu neodpovídá seznamu obrázků. Uvedený seznam je navíc neúplný. Připomínky bych měla také k seznamu použitých zkratek a symbolů. Nejsou zde uvedeny všechny zkratky a symboly použité v textu. V seznamu by bylo vhodnější uvádět zkratky podle abecedy. Některé zkratky nebyly vysvětleny, případně byl přiřazen český překlad k anglické zkratce. Chybí seznam grafů a tabulek. Za největší nedostatek považuji nesrovnalosti ve výsledcích a jejich diskuzi. Není dodrženo jednoznačné značení vzorků v tabulkách a v textu (str. 35 vzorek č. 5 byl dle Tab.č.6 odebrán v koupelně, ne v kuchyni; obr. 54 představuje vzorek KU1C nebo KU1A). Snímky makrohabitu a mikrohabitu vzorků nejsou dostatečně označeny, není jasné ke kterému vzorku daný snímek přiřadit, chybí také datum pořízení snímku. Označení tabulek také není přesné (např. Tabulka č. 6: Stěr v panelových bytech, obsahuje seznam míst stěru v panelovém i rodinném domě). V grafech a tabulkách bych doporučila pro vyjádření výsledků používat hodnoty se shodným počtem desetinných míst. Výsledky sedimentační analýzy autor vyjadřuje v počtu kolonií tvořících jednotku na mm2 plochy, dala bych přednost vyjádření na m2. Základní principy použitých metod stanovení jsou uvedeny až na konci kapitoly 6.2 Metoda sedimentační analýzy. Z jakého důvodu? Celkově diskuze výsledků práce působí velmi nepřehledně a zmateně. Výhrady bych měla také k závěru. Jsou zde opakována již dříve uvedená fakta, naopak zcela chybí konkrétní výsledky práce. Práci doporučuji k obhajobě, vzhledem uvedeným nedostatků ji hodnotím známkou "uspokojivě" / D.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | B | ||
Logické členění práce | A | ||
Kvalita zpracování výsledků | E | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | E | ||
Využití literatury a její citace | A | ||
Úroveň jazykového zpracování | D | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | D | ||
Závěry práce a jejich formulace | E |
eVSKP id 10341