KOSTEČKA, J. Studium chování jaderného reaktoru chlazeného tekutými solemi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student Jan Kostečka vypracoval vědecko-výzkumně orientovanou diplomovou práci zabývající se problematikou jaderných reaktorů chlazených tekutými solemi. Pan Kostečka se této problematice věnuje téměř dva roky a díky svému aktivnímu a nadšenému přístupu, téma dobře pochopil a komplexně zpracoval. Obrovským benefitem práce je její zaměření na experimentální činnost, což je v oblasti výzkumu solných reaktorů velmi žádaná a nedostatková činnost. Student standardní cestou zpracoval teoretickou a rešeršní část, dostatečně popsal řešené projekty, technologie i teoretické zákonitosti i výpočetní program MCNP. Pro experimentální část práce student navrhl dva základní experimentální přístupy, účastnil se stavby experimentu, kompletaci, ladění a odstraňování problémů a nakonec provedl vlastní měření a zpracoval experimentální data. Z tohoto pohledu je práce velmi motivující a jsem nesmírně rád, že vznikla. Experimentální zařízení zůstává na UEEN a bude samozřejmě sloužit dalšímu výzkumu. Výsledky studenta se téměř s jistotou stanou v budoucnu součástí publikace jaderné skupiny UEEN. Student provedl také základní výpočetní analýzy a srovnání s experimentem; zde je třeba jeho základní model ještě poněkud odladit, nicméně šíře práce, do které se vrhl je velká. Práce je, bohužel, velmi obtížně čitelná, jelikož její formální, gramatická a slohová stránka je velmi slabá. Nedovedu pochopit, proč student neprovedl sám závěrečnou kontrolu a jsa si vědom svých češtinářských slabin, nepožádal někoho o nezávislou korekturu. Je to škoda, protože práce v této podobě nemůže být zaslána do žádné soutěže či nominována na cenu děkana, kterou by si, podle mého názoru, vědecká část práce zasloužila. Vzhledem k mé absenci se po více než polovinu doby řešení diplomové práce věnoval vedení studenta Ing. Jan Varmuža, konzultant práce. Požádal jsem jej o vyjádření, které zde dokládám: „Práce se zaměřuje na výzkum v oblasti vlastností chloridových solí. Autor přehledným způsobem zpracoval historický a současný vývoj v oblasti jaderných reaktorů chlazených solemi a dále se zaměřil především na soli chloridové. Pro získání informací o chování neutronů v prostředí obsahujícím chloridovou sůl navrhl autor 2 experimentální sestavy. První sestava byla složena z chloridové soli v pevném skupenství a šíření neutronů bylo zkoumáno pomocí off-line aktivačních detektorů a on-line plynových detektorů. Druhý experiment byl zaměřen na kapalnou formu, kde chloridová sůl byla rozpuštěna ve vodě v různých koncentracích a šíření neutronů bylo zkoumáno pomocí off-line aktivačních detektorů. Výsledky měření byly porovnány se simulace v programu MCNP. Autor, bohužel, v práci nedostatečně okomentoval dosažené výsledky a z nich vyplývající závěry ve vztahu k chloridovým solím. Interpretace dosažených výsledků pomocí „levých“ a „pravých“ stran umístění detektorů je nevhodná. Lepší by bylo použít vzdálenost od zdroje neutronů (Graf 9). Rovněž různobarevnost jednotlivých koncentrací v grafech 10 a 11 ztěžuje orientaci v dosažených výsledcích, přičemž koncentrace 15% v grafu 10 vypadá, že je proložena 2 různými křivkami. Graf. 14 není okomentován vůbec. Dále úroveň práce snižuje značné množství překlepů, gramatických a stylistických chyb. Je třeba zdůraznit, že v průběhu řešení práce autor pravidelně konzultoval a velmi aktivně se podílel na řešení praktických problémů, které byly spojeny s návrhem a stavbou experimentálních sestav a přípravků. K práci přistupoval velmi odpovědně a iniciativně navrhoval různá vylepšení a technická řešení, které měly rovněž za následek zlepšení manipulací s neutronovým zdrojem. Rovněž se, díky zvýšenému pracovnímu nasazení, dokázal vypořádat s výpadkem měřící techniky v závěru řešení své diplomové práce. Bohužel tento časový skluz se však odrazil na samotné interpretaci výsledků. Zadání práce bylo splněno a s ohledem na aktivní přístup autora k práci navrhuju B (80).“ V Brně, 31. května 2018, Jan Varmuža Vycházeje z výše popsaného a po konzultaci s kolegou Ing. Varmužou, práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji 80 body, B, velmi dobře, 2+.
Zadání práce bylo splněno. Z práce je patrné, že autor věnoval rešerši a vypracování praktické části adekvátní úsilí. Avšak kvalita zpracování pokulhává. Práce má vážné gramatické a stylistické nedostatky. Mezi tyto nedostatky patří skladba vět, shoda podnětu s přísudkem, špatné skloňování přídavných jmen a zájmen. Tyto chyby se mohou v práci takového rozsahu občas objevit, nicméně v tomto případě byly chyby tak časté, že narušovaly plynulost a porozumění psaného textu. Další nedostatky formálního charakteru zahrnují špatné indexy ve vzorcích, např. vzorce 6.1. a 6.2. Některé informace mohly být napsány pod čarou, jelikož nejsou k textu relevantní, například informace o výrobci neutronového zdroje. Dále bych, pro větší přehlednost, doporučil rozdělit kapitolu 6 na více částí, které by odděleně popisovali metodologii a prezentaci výsledků měření. Křivky v grafech v kapitole 7 mají přehozené barvy, což mate při porovnávání výsledků simulace a experimentů. Koncentrace soli 15% u grafů výsledků experimentů a koncentrace soli 80% u výsledků z MCNP mají stejné barvy. Graf 14 je nedostatečně popsán a není zřejmé, co má zobrazovat. Zhodnocování výsledků mohlo být podrobnější, v kapitole 7 jsou výsledky popsány, ale už méně prostoru autor věnoval zhodnocení těchto výsledků a důsledků pro použitou sůl. Teoretická část je, až na zmíněné češtinářské nedostatky a kvalitu některých použitých obrázků, v pořádku. Z diplomové práce je patrná snaha a úsilí autora, nicméně úroveň zpracování výsledků kvalitu diplomové práce značně snižuje.
eVSKP id 107814