JELÉNEK, M. Nepřímé měření momentu na výstupu převodovky zatěžovacího pohonu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Diplomová práce „Nepřímé měření momentu na výstupu převodovky zatěžovacího pohonu“ byla vypracována ve spolupráci s firmou VUES (MOOG) s.r.o. Brno. Jedná se o nepřímé měření velkých momentů až do 15800 Nm. Vlastní měření momentu se provádí před převodovkou, která má velký převodový poměr. Výhodou tohoto uspořádání je podstatně menší cena měřiče momentu, nevýhodou je zatížení měření chybou především měnící se účinnosti převodovky zejména vlivem viskozity převodového oleje, vlivem teploty a stárnutí. Diplomant se velmi aktivně podílel na rozsáhlém měření včetně náročného zpracování výsledků. Významným přínosem pro praxi je vypracování a využití účinnostních map a stanovení aproximačních funkcí. V diplomové práci jsou rovněž podrobně zpracovány nejistoty výsledků měření. Diplomová práce splňuje všechny zákonné požadavky a doporučuji ji k obhajobě.
Diplomant se v práci zabývá nepřímým měřením momentu na výstupu převodovky zatěžovacího pohonu. Text předložené práce svým rozsahem a ani obsahem neodpovídá běžné diplomové práci, což může být způsobené tím, že diplomant pravděpodobně řeší část zakázky mezi dvěma firmami, viz příloha 1. Samotné jádro práce od strany 28 do strany 41 spočívá v nalezení aproximační funkce pro účinnost převodovky na základě tří parametrů, tj. teploty, otáček a momentu. S tím, že tato „funkce musí být co nejjednodušší, aby ji bylo možné zadat do aplikačních modulů použitých frekvenčních měničů“, viz str. 31. O tom jaké měniče, či aplikační moduly jsou použity, autor mlčí. Ale i přesto vybírá exponenciální funkci (7.1.3.1) s parametry (7.2.4) – (7.2.5), kdy přesnost aproximace může být diskutabilní, viz grafy 9 a 10. A naproti tomu stojí poslední odstavec závěru práce, kde by autor chtěl použít neuronové sítě. Rovněž je trochu zarážející, viz kapitola 5, provádět porovnání oteplení převodovky, konkrétněji horního ložiska převodovky, z neustálených hodnot, viz grafy 4 a 5. A na základě tohoto porovnání tvrdit, že „navzdory očekávání není patrný vliv zatížení na teplotu“. Po obsahové stránce je práce členěna relativně logicky, jen ne vždy název jednotlivých kapitol odpovídá jejich obsahu, viz např. kapitola 4 „Elektrický návrh pohonu“. Autor by si měl odpustit věty typu: „… jsou výsledkem postaveným na několikaměsíční komunikaci (mezi firmou VUES Brno a Doosan Bobcat) a opakovaném upravování“, protože málo kdy je dobrá diplomová práce výsledkem usilovné práce trvající kratší dobu! Zadání diplomové práce bylo splněno a i přes uvedené nedostatky práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 109667