NAVRÁTIL, M. Monitorovací systém kotelny [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student měl za úkol navrhnout elektronický systém pro monitorování stavu instrumentace kotelny na tuhá paliva včetně snímání úniku nebezpečných plynů vznikajících při spalování. Úkolem studenta bylo využít mikrokontrolerovou platformu Raspberry PI a dovybavit ji nezbytnou elektronikou pro V/V a napájení. Pro demonstraci funkčnosti a využití bylo úkolem studenta vytvořit programové vybavení včetně vizualizace. Student v rámci diplomové práce navrhnul celkovou koncepci, navrhnul elektroniku vstupně výstupních obvodů a distribuovaných periferií. Následně student elektroniku zrealizoval, oživil a vybavil programovým vybavením. Funkčnost demonstroval na reálné aplikaci kotelny. Student pracoval samostatně a cílevědomě. Využíval konzultací ve vhodné míře a řídil se doporučeními vedoucího. Student splnil všechny body zadání, uvedená realizace i textová část jsou vlastní prací studenta. Student splnil diplomovou práci v plném rozsahu a výsledek je na velmi dobré úrovni. Práci doporučuji k obhajobě.
relevantně zdůvodnit a vysvětlit. Omezit se pouze na konstatování, že R-PI by provádělo pouze polling (v práci psáno s u) a tím by docházelo ke zbytečné zátěži procesoru, je zavádějící a nepřesné. Obdobné je to s konstatováním o řízení v reálném čase. Autor opomíjí skutečnost, že použitý procesor Cortex A53 má 4 jádra, pracující na frekvenci 1.2GHz. Neuvažuje o tom, že program by neměl provádět polling, ale měl by efektivně využívat systémové zdroje procesoru, neuvažuje ani variantu, že by některá jádra byla vyhrazena pro zpracování realtimových úloh v modelu AMP. Obecně by bylo lepší, definovat co vlastně je třeba měřit a zpracovávat a v jakém čase. Je v podstatě jisté, ze samotné R-PI je schopno tyto úlohy s přehledem zvládnout, bez jakýchkoliv dalších omezení. Mnohem zajímavější by byl pohled z hlediska spolehlivosti takto navrženého řešení a to nejen koncepčního, ale i z hlediska hardwarové implementace. Např. na obr. 2.3. je provedeno zapojení relé přes optočlen v sérii s LED. V případě poruchy LED nebude možné relé dále ovládat. Obdobnou pozornost by si zasloužily ochrany vstupů a výstupů, zakončení a přizpůsobení. V laboratorních podmínkách a při krátkodobých testech bude zapojení uspokojivě pracovat, ale v reálném provozu bude náchylné na rušení, poškození elektrostatickým výbojem, indukcí rušivých proudu na vedeních atd. Kapitola č. 3 je zaměřena na vlastní softwarovou implementaci. Nově vytvořený SW je problematicky udržovatelný, vlastní kód je nepřehledný. Bylo by rozumné využívat více funkce, indexovat pole místo opakovaní jednotlivých konstrukcí na řádcích pod sebou. Dále bych omezil výpis kódu v práci. Zdrojový kód patří do přílohy. V poslední části proběhlo vyhodnocení funkce jednotlivých modulů, zobrazení naměřených dat a spouštění vytvořených skriptů. Diplomová práce je zpracována na dobré úrovni, splňuje všechny body zadání, obsahuje kompletní dokumentaci k DPS, schéma zapojení a zdrojové kódy. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě a navrhují hodnocení B.
eVSKP id 111093