KRIŽANOVSKÁ, I. Budoucnost bydlení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2018.
Jaká je budoucnost bydlení? Mainstreamové vize a představy technologického diktátu moderní domácnosti jsou pro Ivanu Križanovskou nedůležité. Podstatu bydlení spatřuje ve vytržení bydlení z tisíciletého otroctví konkrétní parcely a nabízí svobodnou volbu místa, sousedů, podnebí i přátel. Jednoho krásného dne vyjít ze svého bytu a zmizet s ním někam jinam, za kopec do vedlejšího města, do země za duhou. Dominantou nového života se stává jeřáb, charakteristická silueta viditelná na kilometry daleko. Přišel čas opustit jeřáb a vyrazit za dalším. Probudit se stejně jako vždycky, uvařit oblíbenou kávu a pak otevřít dveře do nového světa.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | Samostatný s jasnou vizí |
Práce dokládá odvahu vydat se na riskantní cestu experimentu. Zároveň však z předložených dokumentů vyplývá nedomyšlenost slibně „načrtnutého“ konceptu. Vysoká grafická úroveň práce je jedním z předpokladů úspěšného uplatnění autorky v profesi.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | A | Autorka si vybrala pro umístění svého záměru rovinatou lokalitu uvnitř zástavby městského bloku, který se nachází na okraji historického centra města. Zde do původně rostlé struktury města zasazuje svou ortogonální megastrukturu. Orientací navržené stavby vhodně navazuje na předešlý stavební zásah panelové výstavby bytových domů ulice Veletržní a blízkých industriálních staveb ulice Rybářské. Jeřáb jako pozitivní symbol rozvoje města je dominantou souboru. Tvrdá ortogonálnost struktury v kontrastu ke křivce rostlého města ulice Křížové. | |
| Architektonické řešení | B | Estetika nedokončené stavby bez prověření prostorových vazeb na okolní zástavbu (pohledy, perspektivy, výšková úroveň navrhovaného a stávajícího). Struktura, která může být opravdu kdekoli a má být prototypem i pro jiná města. Typový projekt, který bude aplikován a modifikován na jiná místa. Stejná struktura, stejná estetika do různých kontextů, různých míst – někde zapadne do ortogonální sítě, jinde „naruší“ rostlou strukturu. Platforma pro umisťování mobilních domů. V návrhu vidím hygienické úskalí denního osvětlení obytného prostoru v jednotlivých domcích naznačených v půdorysu, dále bezpečnostní hledisko na terasách, které nikdy nebudou bezpečnou zahradou pro rodinu s malými dětmi. Chybí mi náznak řešení technické infrastruktury, alespoň v popisu (odpady, hospodaření s dešťovou vodou, pitnou vodou atd.)., Roztržení pevné vazby k osobnímu automobilu většiny dnešních „nomádů“ s obytným přívěsem. Pokud bude mobilní dům větších rozměrů, které nelze odtáhnout osobním vozem – budu s ním opravdu ochoten migrovat z místa na místo? Modul 6 x 6 metrů je sázkou na jistotu = základní jednotka souboru, ale stejně bych očekával zdůvodnění proč zrovna tato modulace. Pokud jde o prefabrikovanou skládačku ze dřeva, proč stavět vše najednou – etapizace? Chybí mi prostorové prověření v měřítku dispozice mobilního domu – to jak souzní konkrétní přívěs, domeček s nabídnutou strukturou skeletu a jakou nabízí po „sečtení“ stávajícího a dovezeného, obytnou hodnotu. Jak budou „obydleny“ prostory mezi přívěsy, jak bude vypadat typická komunita několika domů? Jakou hiearchii prostorů komunitě obytný soubor nabídne – polosoukromý dvůr, polověřejnou předzahrádku, veřejnou piazzettu? Co občanská vybavenost v přízemí? Co nabídne parter vedle dětských hřišť a vodních ploch? Bude tam například restaurace, kadeřnice,apod? Návrh vyvolává mnoho otázek, na které ve výkresech ani v doprovodných textech nelze nalézt odpověď. | |
| Provozní řešení | C | Z návrhu je patrné řešení klíčového provozní vazby – dopravení obytné buňky v přenášecím modulu jeřábem z centrální manipulační plochy na podlaží ve struktuře skeletu. Diskutabilní je umístění ocelové hydraulické rampy ve velkém počtu na dřevěný skelet, přičemž by stačilo umístit jednu rampu pouze do přenášecího modulu. Ekonomie souboru v porovnání s umístěním obytných přívěsů přímo na terénu je neudržitelná. Přestože je ekonomie návrhu důležitá, aby soubor měl šanci být postaven, pro hodnocení studentského projektu po ekonomické stránce osobně nepřikládám vysokou prioritu. Pro větší uživatelský komfort bych ocenil dojezd s dočasným stáním osobních automobilů u vertikálních komunikací a bydlícím v souboru bych umožnil parkování přímo v nevyužitém parteru. Pokud bude v přízemí občanská vybavenost, odkud bude zásobována? Schází dopravní prověření průjezdu tahačů na manipulační ploše. | |
| Technicko konstrukční řešení | D | Z předložené dokumentace není zřejmé z čeho je vyrobena hlavní nosná konstrukce skeletu. Můj původní předpoklad železobetonového skeletu mě byl autorkou vyvrácen s tím, že se jedná o dřevo. U otevřené struktury těchto rozměrů by mě zajímalo požárně bezpečnostní hledisko i s ohledem na poměrně vysoké bodové zatížení jednotlivých obytných buněk. Rovněž údržbu dřeva, která zajistí statickou trvanlivost těchto rozlehlých vodorovných ploch vystavených přímo povětrnostním vlivům jako je vítr, sníh, déšť a mráz považuji za velmi problematické. U struktury skeletu, která má v jednom kuse přes 140m mi schází naznačení dilatace konstrukce. | |
| Formální úroveň | C | Návrh vykazuje vysokou grafickou úroveň a výtvarnou kultivovanost autorky. Velmi mě ale scházely alespoň základní kóty – základního modulu i celkových rozměrů souboru. „Neviditelnost“ parkovacího domu ve výkrese situace. Sporá kresba půdorysu má však za následek zavádějící vypovídací schopnost – například u obdélníků dvojitou čarou v mezipatrech jsem se na první pohled domníval, že jde o samotné domky, pak jsem si domyslel, že jde o prosvětlovací otvory ve skeletu, až mě konečně bylo vysvětleno, že jde o záhony. |
eVSKP id 108389